„Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj zamítl rozklady těchto společností a potvrdil tak prvostupňové rozhodnutí z loňského roku, kterým byly těmto soutěžitelům uloženy za kartelovou dohodu ohledně manipulace nabídek ve veřejných zakázkách pokuty v celkové výši 20 841 000 korun,“ uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda. Rozhodnutí je již pravomocné.
Společnosti porušily zákon o ochraně hospodářské soutěže tím, že koordinovaly účast a nabídky do výběrového řízení pro veřejnou zakázku „Výměna otvorových výplní na objektech Libereckého kraje resortu školství, mládeže, tělovýchovy a sportu“ vyhlášeného Libereckým krajem v roce 2012. A to tak, aby z nich výhodnější nabídku podala společnost Sulko.
Za protisoutěžní jednání uložil úřad společnosti Dafe – Plast pokutu 4 878 000 korun, společnosti OSF 337 tisíc korun a společnosti Sulko 15 626 000 korun.
„Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zamítl všechny rozkladové námitky, které se týkaly zejména nedostatečného zjištění skutkového stavu a prokázání protisoutěžního jednání, procesních pochybení, jakož i výše uložených pokut,“ zmínil Švanda.
V uvedeném případě šlo o takzvaný bid rigging, tedy speciální typ zakázaných dohod, ke kterým dochází zejména při zadávání veřejných zakázek.
„O praktiku bid rigging jde tehdy, když se zájemci či uchazeči o zakázku, u kterých by se jinak důvodně očekávalo, že si budou konkurovat, před podáním nabídek dohodnou, že nebudou podávat pro zadavatele nejvýhodnější nabídku, ale naopak zvýší cenu či sníží kvalitu zboží nebo služeb poptávaných ve výběrových řízeních,“ vysvětlil Švanda.
Cílem je ovlivnit výsledek soutěže o zakázku a zvýšit částku vítězné cenové nabídky, kterou vítěz výběrového řízení získá.
„Dohody typu bid rigging v sobě principiálně zahrnují jak prvky dohody cenové, tak rozdělení trhu, tedy dva typy nejzávažnějších hard core omezení hospodářské soutěže. Vzhledem k tomu, že dohody typu bid rigging bývají pravidelně zaměřeny na veřejné zakázky, narůstá jejich společenská škodlivost i tím, že mají přímý negativní dopad na veřejné rozpočty, když nezákonným způsobem odčerpávají zdroje jinak využitelné pro veřejné účely,“ uzavřel Švanda.
