Odhalení fontány se konalo počátkem dubna 1926. Metznerova kašna tak nahradila...

Odhalení fontány se konalo počátkem dubna 1926. Metznerova kašna tak nahradila na náměstí dosavadní Neptunovu kašnu, která se přestěhovala na dnešní Nerudovo náměstí. Před radnici se zase vrátila v roce 2010. | foto: repro z knihy Stalo se na severu Čech, MAFRA

Metznerova kašna skončila po válce v drti. Češi ji použili pod chodníky

  • 3
Velkou diskusi vyvolal nedávný návrh na navrácení Metznerovy kašny s rytířem Rüdigerem do Jablonce nad Nisou. Obdobné umělecké dílo od téhož sochaře v minulosti stávalo i v Liberci na náměstí před radnicí. Od slavnostního odhalení uplynulo přesně devadesát let.

S myšlenkou podobné výzdoby města přišli liberečtí stavitelé a výtvarníci již v roce 1904.

„V roce 1906 se v Liberci Metzner, tehdy nejrenomovanější českoněmecký sochař, představil. Pro zdejší výstavu českých Němců v Liberci navrhl figurální kašnu. Zároveň se s představiteli města dohodl, že toto dílo se stane novým výtvarným doplňkem náměstí před radnicí,“ popsal Jan Mohr ze Severočeského muzea, odborník na Metznerovo dílo.

K umístění kašny na náměstí ale nedošlo pro odpor místních architektů i nedostatku peněz.

Teprve v roce 1922 obnovilo město objednávku, jejíhož vyřízení se ujala Metznerova manželka Else. Metzner totiž v roce 1919 zemřel.

Odhalení fontány se konalo počátkem dubna 1926. Dílo vytvořili berlínský sochař, někdejší Metznerův spolupracovník Roman Schletterer s kovolitcem Martinem Piltzingem. Architektonické části z travertinu zpracoval kameník Andreas Hartner z dolnofranského Markbreitu.

Po válce dílo Češi odstranili jako symbol němectví

Na počátku války byl osud kašny ohrožen sbírkou barevných kovů, ale starosta ji s památkáři uhájil. Aniž to tušil, jen na pár let. V létě 1945 ji totiž Češi jako symbol němectví odstranili.

„Jako u mnoha jiných symbolů poraženého Německa nebyl brán zřetel na její skutečný umělecký i lidský smysl, byla naprosto mylně označena za Siegfrieda, symbol germánské rozpínavosti, a záhy po osvobození stržena,“ doplnil Jan Mohr.

Kamenné články byly rozebrány a uskladněny v technických službách města. Po roce 1948 spolu s jinými sochařskými díly byly rozbity a zavezeny jako podklad nově dlážděných ulic.

Kašnu z Jablonce odkoupili Němci, stojí ve městě Kaufbeuren

Metznerovo dílo však poznamenalo i jiná města v Čechách, Německu a Rakousku. Obdobná kašna jako v Liberci stávala i v Jablonci nad Nisou. Na dnešní Horní náměstí byla umístěna v roce 1930. Po válce ji postihl stejný osud jako tu libereckou.

Socha byla v květnu roku 1945 českými vlastenci stržena, opatřena nápisem „Rüdiger se hlásí jako antifašista Národnímu výboru“ a jako symbol tehdy nenáviděného Německa tažena za nákladním autem.

Socha naštěstí přežila a je v současnosti umístěna ve čtvrti Neugablonz v německém Kaufbeurenu. Nový domov tam nalezlo několik tisíc Němců vysídlených po válce z Jablonce nad Nisou a okolí. Město kašnu a sochu odkoupilo v šedesátých letech minulého století.