Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před 110 lety se konala obří výstava českých Němců. Přijel i císař

  10:35aktualizováno  10:35
Pražská jubilejní výstava v roce 1891 se stala manifestací slovanského obyvatelstva Čech. Mezi Němci se začala rodit myšlenka uspořádat si výstavu vlastní, která by reprezentovala německy mluvící oblasti. Návrh vzešel od libereckého Živnostenského spolku v roce 1894 a následovaly několikaleté rozsáhlé přípravy.

Metznerova kašna před hlavní výstavní budovou. | foto: Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg 1907

Největšími sumami přispělo město Liberec (padesát tisíc korun), textilní firmy Johann Liebieg & Co., Ignaz Klinger z Nového Města pod Smrkem, Ignaz Ginzkey & Co. z Vratislavic nad Nisou a Franz Schmitt z Českého Dubu (dohromady sto tisíc korun) a tiskárna bratří Stiepelů (pětadvacet tisíc korun).

Na základě získaných úpisů organizátoři obdrželi úvěr na tehdy astronomickou částku milion a půl korun.

Jako místo konání byl vybrán nezastavěný areál nad právě dokončenou přehradou. „Za výhodných podmínek jej pronajal hrabě Franz Clam-Gallas,“ uvedl památkář a historik umění Jaroslav Zeman.

Zahajovací ceremoniál za účasti protektora arcivévody Karla Ferdinanda se uskutečnil 17. května 1906 a vrcholem výstavy se stala 21. června návštěva císaře Františka Josefa I.

„Poctila-li hlava státu nějaké město či akci svou návštěvou, bylo to vnímáno jako mimořádná událost. V tomto případě cesta do Liberce představovala jistou kompenzaci za předchozí návštěvu Jubilejní výstavy v Praze s cílem podpořit a zachovat loajalitu českých Němců,“ vyprávěl Zeman.

Střed kompozice zabrala nika a kašna

„Aby František Josef vyvážil návštěvu výstavy, setkal se za svého libereckého pobytu i s představitelem české menšiny Václavem Šamánkem.“

Císař při této příležitosti navštívil také Vratislavice nad Nisou a Jablonec nad Nisou.

Střed kompozice zaujímala třiapadesát metrů vysoká centrální hala s kupolí, velkou nikou a kašnou od sochaře Franze Metznera. U přehrady vznikla síť cest, podél nichž byly rozestaveny výstavní budovy, od malých kiosků po reprezentativní pavilony renomovaných firem a navržené také vesměs renomovanými architekty.

Například mladý Adolf Loos navrhl pavilon firmy Siemens & Halske, Max Kühn a Heinrich Fanta zase navrhli komorní pavilon trutnovského pivovaru. „Stál na břehu přehrady a z jeho terasy byl impozantní výhled na vodní hladinu,“ zmiňuje Zeman.

Velkolepý Pavilon umění, jehož expozici tvořila díla německých malířů a sochařů, byl dílem Josefa Zascheho a norimberský architekt Jakob Schmeissner realizoval pavilon firmy Liebieg.

Na 80 výstavních pavilonů

„Ta se na výstavě představila typovým rodinným domem, ukázkou moderního zaměstnaneckého bydlení, přičemž součástí pavilonu byla i stylová norimberská pivnice, kde se čepovalo pivo z liebiegovského pivovaru Obora,“ doplnil Zeman. Dům dodnes stojí ve Fučíkově ulici číslo 128.

Výstaviště čítalo osm desítek rozličných pavilonů, jejichž autory byli místní i zahraniční tvůrci. „Plocha libereckého výstaviště o rozloze čtyři sta tisíc metrů čtverečných byla skutečně úctyhodná, neboť takových rozměrů mnohdy nedosahovaly ani prostory světových výstav,“ zdůraznil Zeman.

Záměrem organizátorů bylo, aby se výstavy zúčastnila všechna významnější „německá“ města, nejen jednotliví výrobci, a každé z měst se představilo vlastním pavilonem. „Celkové pojetí výstavy mělo navenek deklarovat silné nacionální cítění a jednotu Němců v Čechách,“ podotkl Zeman.

Univerzálnost výstavy, která měla být jakousi odezvou českých Němců na pražskou jubilejní výstavu roku 1891, se odrazila i ve snaze ukázat soudobé trendy obytné architektury a k tomuto účelu vzniklo několik staveb.

„Ty jsou dnes jedinou stojící připomínkou nejen výstavy, ale i systematicky prosazovaných snah o výstavbu Liberce jako města zahradních vilových čtvrtí,“ uvádějí autoři knihy Slavné vily Libereckého kraje.

Kvůli výstavě vybudovali tramvajovou linku

Jejich autory byli již zmíněný Jakob Schmeissner a také architekt Ernst Schäfer, který na výstavišti vedle četných drobnějších staveb postavil domy číslo 127 a 129 v dnešní Klášterní ulici.

Výstaviště propojovala s centrem města za tím účelem vybudovaná dočasná tramvajová linka, která vedla Husovou ulicí ze Šaldova náměstí až na výstaviště. Díky výstavě se také zrodil v centru města hotel Schienhof, dnešní Praha.

Očekávalo se totiž, že do města zavítá řada návštěvníků, kteří budou shánět ubytování. Parcely na nároží Železné ulice v Liberci proto koupil bohatý majitel mlýna a pekáren Ignaz Schien z Růžodolu I a vybudoval moderní hotel v secesním stylu podle návrhu jabloneckého architekta Roberta Hemmricha.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

„Nepochybně náleží k nejexkluzivnějším Hemmrichovým realizacím,“ upozornil památkář Petr Freiwillig.

Podrobně své čtenáře o výstavě informoval především místní deník Reichenberger Zeitung, v němž byla výstavě v den jejího slavnostního otevření věnována obsáhlá příloha.

„Ačkoliv Výstava českých Němců po svém ukončení 30. září 1906 nesplnila vysoká očekávání pořadatelů, znamenala důležitý mezník v politickém, kulturním i uměleckém vývoji města, kterému zprostředkovala přímý styk se soudobými trendy v průmyslu i architektuře, a potvrdila jeho pozici nejpřednějšího německého města v Čechách. Zároveň představovala největší a nejambicióznější výstavní podnik českých Němců na našem území,“ uzavřel Zeman.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů jednotlivých obcí v Libereckém kraji dle okresů:

Volby do Senátu

V Libereckém kraji si volí zástupce do Senátu obvod Jablonec nad Nisou. Kandidují: Jaroslav Zeman, Jindřich Berounský, Josef Chuchlík, Šárka Kalvová, Michal Švarc, Michaela Tejmlová a Pavel Žur. Případné druhé kolo voleb se koná 12. a 13. října.



Nejčtenější

Čtyři koruny i krmítko pro kapry. Poloprázdná přehrada vábí hledače pokladů

Základní pomůcky pro hledače: oblečení, u něhož nevadí, zašpiní-li se, polní...

Kvůli suchému létu je v liberecké přehradě rekordně málo vody. Nově vzniklé pláže okupují hledači s detektory kovů....

Rennes - Jablonec 2:1, hořká premiéra, rozhodla penalta v nastavení

Jablonecký brankář Vlastimil Hrubý se smutně ohlédl, Hatem Ben Arfa z Rennes...

Jablonečtí fotbalisté při při své premiéře v hlavní fázi evropských pohárů příjemně překvapili výkonem, ale v Rennes...



Přehrady připomínají poušť, škeble uvázlé na suchu hrázní vracejí do vody

Tam, kde ještě nedávno bývala voda, je dnes jen poušť. Jak na liberecké, tak i...

Extrémní sucho pokračuje, v liberecké přehradě Harcov a jabloneckém Mšeně chybí do plného stavu tři a půl metru vody,...

Liberec vyhlíží Spidermana, natáčení velkofilmu uzavře celé náměstí

Náměstí je již obehnané plotem a do jeho středu se lidé nedostanou. Rekvizity...

Už několik dní dominuje libereckému náměstí Dr. E. Beneše ruské kolo. Spolu s dalšími kulisami je postavili filmaři,...

Pavoučí muž znectil památník obětem z 21. srpna 1968, filmaři se omluvili

Filmaři udělal z památníku obětem okupace skládku.

Továrnímu dvoru s poskládaným materiálem se několik dní podobal Památník obětem okupace na náměstí E. Beneše v Liberci....

Další z rubriky

Liberec vyhlíží Spidermana, natáčení velkofilmu uzavře celé náměstí

Náměstí je již obehnané plotem a do jeho středu se lidé nedostanou. Rekvizity...

Už několik dní dominuje libereckému náměstí Dr. E. Beneše ruské kolo. Spolu s dalšími kulisami je postavili filmaři,...

Pavoučí muž znectil památník obětem z 21. srpna 1968, filmaři se omluvili

Filmaři udělal z památníku obětem okupace skládku.

Továrnímu dvoru s poskládaným materiálem se několik dní podobal Památník obětem okupace na náměstí E. Beneše v Liberci....

Bílý tygr je černý a soupeři se v Liberci přecpou Vlašákem

Neotřelá reklamní kampaň Bílých Tygrů byla dílem marketingového a PR oddělení.

Jiskřivé jazykové hrátky, které se vymykají z běžných reklam, jsou v hlavní roli kampaně hokejových Bílých Tygrů...

Najdete na iDNES.cz