Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před 110 lety se konala obří výstava českých Němců. Přijel i císař

  10:35aktualizováno  10:35
Pražská jubilejní výstava v roce 1891 se stala manifestací slovanského obyvatelstva Čech. Mezi Němci se začala rodit myšlenka uspořádat si výstavu vlastní, která by reprezentovala německy mluvící oblasti. Návrh vzešel od libereckého Živnostenského spolku v roce 1894 a následovaly několikaleté rozsáhlé přípravy.

Metznerova kašna před hlavní výstavní budovou. | foto: Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg 1907

Největšími sumami přispělo město Liberec (padesát tisíc korun), textilní firmy Johann Liebieg & Co., Ignaz Klinger z Nového Města pod Smrkem, Ignaz Ginzkey & Co. z Vratislavic nad Nisou a Franz Schmitt z Českého Dubu (dohromady sto tisíc korun) a tiskárna bratří Stiepelů (pětadvacet tisíc korun).

Na základě získaných úpisů organizátoři obdrželi úvěr na tehdy astronomickou částku milion a půl korun.

Jako místo konání byl vybrán nezastavěný areál nad právě dokončenou přehradou. „Za výhodných podmínek jej pronajal hrabě Franz Clam-Gallas,“ uvedl památkář a historik umění Jaroslav Zeman.

Zahajovací ceremoniál za účasti protektora arcivévody Karla Ferdinanda se uskutečnil 17. května 1906 a vrcholem výstavy se stala 21. června návštěva císaře Františka Josefa I.

„Poctila-li hlava státu nějaké město či akci svou návštěvou, bylo to vnímáno jako mimořádná událost. V tomto případě cesta do Liberce představovala jistou kompenzaci za předchozí návštěvu Jubilejní výstavy v Praze s cílem podpořit a zachovat loajalitu českých Němců,“ vyprávěl Zeman.

Střed kompozice zabrala nika a kašna

„Aby František Josef vyvážil návštěvu výstavy, setkal se za svého libereckého pobytu i s představitelem české menšiny Václavem Šamánkem.“

Císař při této příležitosti navštívil také Vratislavice nad Nisou a Jablonec nad Nisou.

Střed kompozice zaujímala třiapadesát metrů vysoká centrální hala s kupolí, velkou nikou a kašnou od sochaře Franze Metznera. U přehrady vznikla síť cest, podél nichž byly rozestaveny výstavní budovy, od malých kiosků po reprezentativní pavilony renomovaných firem a navržené také vesměs renomovanými architekty.

Například mladý Adolf Loos navrhl pavilon firmy Siemens & Halske, Max Kühn a Heinrich Fanta zase navrhli komorní pavilon trutnovského pivovaru. „Stál na břehu přehrady a z jeho terasy byl impozantní výhled na vodní hladinu,“ zmiňuje Zeman.

Velkolepý Pavilon umění, jehož expozici tvořila díla německých malířů a sochařů, byl dílem Josefa Zascheho a norimberský architekt Jakob Schmeissner realizoval pavilon firmy Liebieg.

Na 80 výstavních pavilonů

„Ta se na výstavě představila typovým rodinným domem, ukázkou moderního zaměstnaneckého bydlení, přičemž součástí pavilonu byla i stylová norimberská pivnice, kde se čepovalo pivo z liebiegovského pivovaru Obora,“ doplnil Zeman. Dům dodnes stojí ve Fučíkově ulici číslo 128.

Výstaviště čítalo osm desítek rozličných pavilonů, jejichž autory byli místní i zahraniční tvůrci. „Plocha libereckého výstaviště o rozloze čtyři sta tisíc metrů čtverečných byla skutečně úctyhodná, neboť takových rozměrů mnohdy nedosahovaly ani prostory světových výstav,“ zdůraznil Zeman.

Záměrem organizátorů bylo, aby se výstavy zúčastnila všechna významnější „německá“ města, nejen jednotliví výrobci, a každé z měst se představilo vlastním pavilonem. „Celkové pojetí výstavy mělo navenek deklarovat silné nacionální cítění a jednotu Němců v Čechách,“ podotkl Zeman.

Univerzálnost výstavy, která měla být jakousi odezvou českých Němců na pražskou jubilejní výstavu roku 1891, se odrazila i ve snaze ukázat soudobé trendy obytné architektury a k tomuto účelu vzniklo několik staveb.

„Ty jsou dnes jedinou stojící připomínkou nejen výstavy, ale i systematicky prosazovaných snah o výstavbu Liberce jako města zahradních vilových čtvrtí,“ uvádějí autoři knihy Slavné vily Libereckého kraje.

Kvůli výstavě vybudovali tramvajovou linku

Jejich autory byli již zmíněný Jakob Schmeissner a také architekt Ernst Schäfer, který na výstavišti vedle četných drobnějších staveb postavil domy číslo 127 a 129 v dnešní Klášterní ulici.

Výstaviště propojovala s centrem města za tím účelem vybudovaná dočasná tramvajová linka, která vedla Husovou ulicí ze Šaldova náměstí až na výstaviště. Díky výstavě se také zrodil v centru města hotel Schienhof, dnešní Praha.

Očekávalo se totiž, že do města zavítá řada návštěvníků, kteří budou shánět ubytování. Parcely na nároží Železné ulice v Liberci proto koupil bohatý majitel mlýna a pekáren Ignaz Schien z Růžodolu I a vybudoval moderní hotel v secesním stylu podle návrhu jabloneckého architekta Roberta Hemmricha.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

„Nepochybně náleží k nejexkluzivnějším Hemmrichovým realizacím,“ upozornil památkář Petr Freiwillig.

Podrobně své čtenáře o výstavě informoval především místní deník Reichenberger Zeitung, v němž byla výstavě v den jejího slavnostního otevření věnována obsáhlá příloha.

„Ačkoliv Výstava českých Němců po svém ukončení 30. září 1906 nesplnila vysoká očekávání pořadatelů, znamenala důležitý mezník v politickém, kulturním i uměleckém vývoji města, kterému zprostředkovala přímý styk se soudobými trendy v průmyslu i architektuře, a potvrdila jeho pozici nejpřednějšího německého města v Čechách. Zároveň představovala největší a nejambicióznější výstavní podnik českých Němců na našem území,“ uzavřel Zeman.



Nejčtenější

Na vrcholku Ještědu hořel les, hasiči nasadili vrtulník a letadlo

Požár lesa na Ještědu pomáhají hasit i letadla (13.8. 2018).

Stovka hasičů likvidovala šest hodin požár na vrcholku Ještědu. Vzplanul zde lesní porost. Kvůli svažitému terénu...

Ať prezident počká. Rada nejdřív chválil tým: Můžeme soupeřit s každým

Jablonecký trenér Petr Rada huláká na své svěřence během utkání proti pražské...

Dorazil mezi novináře, pustil se do hodnocení zápasu a vtom mu začal vyzvánět telefon. „Omlouvám se, to je prezident....



Nechci dělat mizernou mouku, říká mlynář a chce prorazit do řetězců

Dosud zákazníci mouku z mlýnu Daniela Pernera nemohli koupit v maloobchodech....

Nechci být nejlevnější, ale nejlepší. Krédo, které provází majitele mlýna ve Svijanech Daniela Pernera už řadu let. A...

Liberecké ANO chce zbourat bazén a stavět nový. Babiš mluví o ptákovině

Problémy bazénu způsobují vysloužilé technologie.

Zbourat libereckou plaveckou halu a postavit s pomocí státní dotace novou v městském Sport parku, do něhož patří také...

Simonova vila v Liberci vstala z mrtvých, zachránil ji Vojtěch Pražma

Vila v Liberci vyrostla v letech 1926-1929 v zahradě mezi dnešní Husovou a...

Dvacátá léta byla dobou mnoha stylů. Jedním z nich byl art deco vycházející ze secese, který si pohrával se stylizací...

Další z rubriky

Rozhledna Císařský kámen zmizela, dělníci devět let starou věž rozřezali

Původní dřevěná stavba byla otevřena 9. září 2009. Ve čtvrtek dělníci rozhlednu...

Oblíbená rozhledna Císařský kámen na Liberecku přestala ve čtvrtek existovat. Smrková stavba vztyčená v nadmořské výšce...

Ztracené filmové záběry ze srpna 1968 v Liberci se po letech našly

Záběry z filmové kamery zachycují i současné Šaldovo náměstí.

Ještě 19. srpna 1968 si Ivo Lajksner z Liberce užíval krásného léta. Zrovna se s manželkou vracel ze zájezdu do...

Kopec, který je děravý jak ementál. Jeskyně lákají takřka půl století

Bozkovské dolomitové jeskyně lákají do svých chodeb návštěvníky už téměř půl...

Bozkovské dolomitové jeskyně svou miliony let vytvářenou krásou lákají lidi do svých chodeb už téměř půl století. První...

Grafton Recruitment Praha
SPECIALISTA PÉČE O DODAVATELE - JUNIOR

Grafton Recruitment Praha
Liberecký kraj
nabízený plat: 26 000 - 33 000 Kč

Najdete na iDNES.cz