Před 110 lety se konala obří výstava českých Němců. Přijel i císař

  10:35aktualizováno  10:35
Pražská jubilejní výstava v roce 1891 se stala manifestací slovanského obyvatelstva Čech. Mezi Němci se začala rodit myšlenka uspořádat si výstavu vlastní, která by reprezentovala německy mluvící oblasti. Návrh vzešel od libereckého Živnostenského spolku v roce 1894 a následovaly několikaleté rozsáhlé přípravy.

Metznerova kašna před hlavní výstavní budovou. | foto: Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg 1907

Největšími sumami přispělo město Liberec (padesát tisíc korun), textilní firmy Johann Liebieg & Co., Ignaz Klinger z Nového Města pod Smrkem, Ignaz Ginzkey & Co. z Vratislavic nad Nisou a Franz Schmitt z Českého Dubu (dohromady sto tisíc korun) a tiskárna bratří Stiepelů (pětadvacet tisíc korun).

Na základě získaných úpisů organizátoři obdrželi úvěr na tehdy astronomickou částku milion a půl korun.

Jako místo konání byl vybrán nezastavěný areál nad právě dokončenou přehradou. „Za výhodných podmínek jej pronajal hrabě Franz Clam-Gallas,“ uvedl památkář a historik umění Jaroslav Zeman.

Zahajovací ceremoniál za účasti protektora arcivévody Karla Ferdinanda se uskutečnil 17. května 1906 a vrcholem výstavy se stala 21. června návštěva císaře Františka Josefa I.

„Poctila-li hlava státu nějaké město či akci svou návštěvou, bylo to vnímáno jako mimořádná událost. V tomto případě cesta do Liberce představovala jistou kompenzaci za předchozí návštěvu Jubilejní výstavy v Praze s cílem podpořit a zachovat loajalitu českých Němců,“ vyprávěl Zeman.

Střed kompozice zabrala nika a kašna

„Aby František Josef vyvážil návštěvu výstavy, setkal se za svého libereckého pobytu i s představitelem české menšiny Václavem Šamánkem.“

Císař při této příležitosti navštívil také Vratislavice nad Nisou a Jablonec nad Nisou.

Střed kompozice zaujímala třiapadesát metrů vysoká centrální hala s kupolí, velkou nikou a kašnou od sochaře Franze Metznera. U přehrady vznikla síť cest, podél nichž byly rozestaveny výstavní budovy, od malých kiosků po reprezentativní pavilony renomovaných firem a navržené také vesměs renomovanými architekty.

Například mladý Adolf Loos navrhl pavilon firmy Siemens & Halske, Max Kühn a Heinrich Fanta zase navrhli komorní pavilon trutnovského pivovaru. „Stál na břehu přehrady a z jeho terasy byl impozantní výhled na vodní hladinu,“ zmiňuje Zeman.

Velkolepý Pavilon umění, jehož expozici tvořila díla německých malířů a sochařů, byl dílem Josefa Zascheho a norimberský architekt Jakob Schmeissner realizoval pavilon firmy Liebieg.

Na 80 výstavních pavilonů

„Ta se na výstavě představila typovým rodinným domem, ukázkou moderního zaměstnaneckého bydlení, přičemž součástí pavilonu byla i stylová norimberská pivnice, kde se čepovalo pivo z liebiegovského pivovaru Obora,“ doplnil Zeman. Dům dodnes stojí ve Fučíkově ulici číslo 128.

Výstaviště čítalo osm desítek rozličných pavilonů, jejichž autory byli místní i zahraniční tvůrci. „Plocha libereckého výstaviště o rozloze čtyři sta tisíc metrů čtverečných byla skutečně úctyhodná, neboť takových rozměrů mnohdy nedosahovaly ani prostory světových výstav,“ zdůraznil Zeman.

Záměrem organizátorů bylo, aby se výstavy zúčastnila všechna významnější „německá“ města, nejen jednotliví výrobci, a každé z měst se představilo vlastním pavilonem. „Celkové pojetí výstavy mělo navenek deklarovat silné nacionální cítění a jednotu Němců v Čechách,“ podotkl Zeman.

Univerzálnost výstavy, která měla být jakousi odezvou českých Němců na pražskou jubilejní výstavu roku 1891, se odrazila i ve snaze ukázat soudobé trendy obytné architektury a k tomuto účelu vzniklo několik staveb.

„Ty jsou dnes jedinou stojící připomínkou nejen výstavy, ale i systematicky prosazovaných snah o výstavbu Liberce jako města zahradních vilových čtvrtí,“ uvádějí autoři knihy Slavné vily Libereckého kraje.

Kvůli výstavě vybudovali tramvajovou linku

Jejich autory byli již zmíněný Jakob Schmeissner a také architekt Ernst Schäfer, který na výstavišti vedle četných drobnějších staveb postavil domy číslo 127 a 129 v dnešní Klášterní ulici.

Výstaviště propojovala s centrem města za tím účelem vybudovaná dočasná tramvajová linka, která vedla Husovou ulicí ze Šaldova náměstí až na výstaviště. Díky výstavě se také zrodil v centru města hotel Schienhof, dnešní Praha.

Očekávalo se totiž, že do města zavítá řada návštěvníků, kteří budou shánět ubytování. Parcely na nároží Železné ulice v Liberci proto koupil bohatý majitel mlýna a pekáren Ignaz Schien z Růžodolu I a vybudoval moderní hotel v secesním stylu podle návrhu jabloneckého architekta Roberta Hemmricha.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

„Nepochybně náleží k nejexkluzivnějším Hemmrichovým realizacím,“ upozornil památkář Petr Freiwillig.

Podrobně své čtenáře o výstavě informoval především místní deník Reichenberger Zeitung, v němž byla výstavě v den jejího slavnostního otevření věnována obsáhlá příloha.

„Ačkoliv Výstava českých Němců po svém ukončení 30. září 1906 nesplnila vysoká očekávání pořadatelů, znamenala důležitý mezník v politickém, kulturním i uměleckém vývoji města, kterému zprostředkovala přímý styk se soudobými trendy v průmyslu i architektuře, a potvrdila jeho pozici nejpřednějšího německého města v Čechách. Zároveň představovala největší a nejambicióznější výstavní podnik českých Němců na našem území,“ uzavřel Zeman.

Nejčtenější

Badatelé objevili štolu, která zřejmě vede k nacistickému testovacímu bunkru

Podzemní kryt a bunkr (Rychnov u Jablonce)

Badatelé, kteří pátrají v Rychnově u Jablonce nad Nisou po podzemním nacistickém testovacím bunkru zbrojní továrny...

Ledař si postěžoval na nízkou mzdu svou i kolegů, ve firmě hned skončil

Osm ledařů se obrátilo se žádostí na zvýšení platů na vedení Sportparku v...

Rolbař libereckého Sportparku, který si za sebe a své kolegy v MF DNES posteskl na podprůměrné platy, u firmy druhý den...

Lesníci obnaží zříceninu hradu Trosky. Skály bez stromů chtějí ekologové

Rekonstrukce silnice z Borku do Troskovic přišla Liberecký kraj na 42 milonů...

Hradní věže Panna a Baba vystoupí ze zajetí stromů a dají najevo ještě důrazněji svůj majestát. Stejně jako celé...

V Liberci dojezdily jako poslední na světě tramvaje T2

Tramvaj ČKD T2 č. 133 z roku 1958

Konec slavné éry. Tak mluví celý svět, jehož zrak se na jeden den upřel k Liberci. V sobotu 17. listopadu zde dojezdily...

Výroba v autoprůmyslu se zmenšila, firmy v Libereckém kraji propouštějí

Klimatizační jednotky vyrobené v Densu jsou používány ve vozech značek VW, BMW,...

Několik firem, které vyrábějí komponenty do aut v Libereckém kraji, snížilo výrobu, zastavilo nábor nových pracovníků...

Další z rubriky

Exšéf libereckého dopravního podniku přihrával zakázky svým známým

Manažer dopravního podniku Pavel Šulc je také obviněný z korupce, podle policie...

Pavel Šulc byl předsedou představenstva Dopravního podniku Liberce a Jablonce nad Nisou (DPMLJ). Ve funkci podle zákona...

Smutná chvilka pro demokracii, řekl o veřejném hlasování exprimátor Jablonce

Milan Kroupa z ANO, nový muž v čele Jablonce nad Nisou.

Je to smutná chvilka pro demokracii v Jablonci, prohlásil emeritní primátor města Petr Beitl z ODS. Bonmotem ve čtvrtek...

V Liberci dojezdily jako poslední na světě tramvaje T2

Tramvaj ČKD T2 č. 133 z roku 1958

Konec slavné éry. Tak mluví celý svět, jehož zrak se na jeden den upřel k Liberci. V sobotu 17. listopadu zde dojezdily...

Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže
Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže

Doba, kdy v žádné domácí lékárničce nechyběl klasický rtuťový teploměr, už je dávno pryč. Nahradila ho celá řada inovativních nástupců, které se liší způsobem i přesností měření, ale také cenou. Žádná domácnost, především pak s malými dětmi, by bez teploměru zůstat neměla.

Najdete na iDNES.cz