Právě o nich rozmlouvá s návštěvníky výstava Bitva pod Hrubou Skálou.
Plátno, zachycující lítou řež v dnešním Hruboskalském skalním městě, se řadí mezi nejrozměrnější olejomalby v Evropě.
„Je deset metrů dlouhé a osm a půl metru vysoké,“ prozrazuje kurátor turnovského muzea Miroslav Cogan. „Na Národopisnou výstavu českoslovanskou si obraz Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou objednal Klub českých turistů a v roce 1895 ho v Praze umístil do expozice, která okopírovala zříceninu hradu Kokořín.“
Alšovo veledílo sklidilo na Národopisné výstavě úspěch. O třicet roků později, za první republiky, se podívalo tam, kam svým dějem patří – do Českého ráje. V letech 1925 až 1931 vévodilo Krajinské výstavě v Turnově, kde pro něj vyrostl zvláštní pavilon.
V Muzeu Českého ráje ho návštěvníci obdivují od roku 1974. Vznikla tam kvůli němu nová galerie s hledištěm. Odtud mohou lidé obraz pozorovat se všemi úchvatnými detaily. Mimochodem, nejsou na něm pouze barvy, ale i kůže nebo látky. Výjevům ze strašlivé bitvy dodávají větší věrohodnost.
Rekonstrukce podle desetkrát zmenšené makety
„Chceme, aby návštěvníci zažili na výstavě tak dokonalou prostorovou iluzi jako u Alšova obrazu v roce 1895,“ prohlásil Cogan. „O rekonstrukci se pokoušíme s pomocí makety, zmenšené desetkrát oproti originálu. Výsledek nám připadá fascinující.“
Výstava Bitva pod Hrubou Skálou, jež potrvá až do druhé poloviny října, však upozorňuje i na záporné vlastnosti Alšova malířského ‚majstrštyku‘. Předlohou pro plátno, oslavující vítězství českého vojska na saskými nájezdníky, se totiž stal Rukopis královédvorský.
V roce 1817 ho nalezl český buditel, vlastenec, básník, spisovatel a historik Václav Hanka. Rukopis pocházel údajně z 13. století a dokládal kulturní vyspělost v raném středověku na českém území. Obsahoval i epos o rozdrcení armády saského markraběte u Hrubé Skály.
Později se však prokázalo, že Rukopis královédvorský byl padělkem a Hanka se svým přítelem Josefem Lindou ho využili k pozdvižení vlasteneckého ducha Čechů v rakouské monarchii.
Na výstavě Bitva pod Hrubou Skálou nechybí příklady falšování starodávných epických děl z jiných zemí. Rukopis královédvorský měl „bratříčka“ třeba v Rusku. Šlo o Slovo o pluku Igorově. Padělky historických literárních děl se objevily také ve Skotsku nebo v Anglii.
Aleš vyměnil železné meče za bronzové
Historici kladli bitvu u Hrubé Skály zhruba do roku 1200. Aleš ji však vrátil výzbrojí a výstrojí válečníků o mnoho století zpět. Železné meče vyměnil za bronzové, svalnaté české hrdiny navlékl do kůží místo do železné kroužkové zbroje.
Kritiku historiků sklidil Aleš hned v roce 1895, kdy obraz poprvé spatřila veřejnost. „Na výstavě představujeme figuru rytíře z počátku 13. století, jak sedí na koni,“ podotýká Cogan.
„Chceme návštěvníkům ukázat rozdíl mezi Alšovým obrazem a skutečností, jaká byla v raném středověku.“ Vitríny před Alšovým obrazem nabízejí také pohledy na bronzové zbraně dřevních Slovanů a na železné meče, používané rytíři okolo roku 1200.
Turnovské muzeum připomíná rovněž reprezentaci Českého ráje a přilehlých oblastí na Národopisné výstavě českoslovanské. Předvádí exponáty z Pojizeří a z Jičínska, obdivované v Praze před 120 lety.
