S čím byli pohřbívání barbarští králové? Jak vypadala pohřební koruna krále Přemysla Otakara II.? V renesančně-barokním sklepení turnovského Muzea Českého ráje začala sice nevelká, ale o to unikátnější výstava Klenoty na věčnost s podtitulem Luxusní pohřební výbava průřezem staletí. Výstava je součástí velkého výstavního projektu Na poslední cestě, který se zabývá pohřebními rituály od pravěku až po moderní dějiny.
„Máme tady instalovány čtyři soubory luxusních exponátů, které představovaly pohřební výbavu. Nejstarším exponátem je soubor historických technologických replik z velmožského hrobu z moravské Blučiny z návrší Cezavy,“ představil ředitel muzea Jan Prostředník exponáty v jedné z nasvícených vitrín.
„S trochou nadsázky se tomuto nálezu říká zlatý chlap, protože jeho hrob obsahoval obrovské množství zlata,“ poznamenal ředitel. Upozorňuje, že v muzeu není vystaven originál, ale věrná kopie, která je vyrobená ze stejných materiálů, včetně drahých kovů a kamenů. „Takže pokud tam vidíte rubíny, jsou to skutečně rubíny. Pro alamandiny se dokonce letělo do Malajsie,“ dodal ředitel.
Podle něj se jedná pravděpodobně o hrob barbarského krále z germánského kmene Herulů. „Je to druhý nejbohatší hrob v Evropě a je srovnáván s hrobem krále Childericha z Tournai v Belgii. U nás je to bezesporu nejvýznamnější hrobový nález z tohoto historického období,“ upozornil ředitel. Hrob z pátého století našeho století, který v sobě skrýval přes padesát šperků a vzácných předmětů, byl objeven v roce 1953.
K vidění je na výstavě také kopie a originál procesního ostatkového kříže z Českého Dubu. Podle ředitele se jedná o druhou nejvzácnější pozdně románskou památku u nás.
„Byl nalezen v rámci archeologického výzkumu v roce 2003 v areálu komendy a zajímavé je to, že s ním byla pohřbená žena, což je něco naprosto netypického,“ vysvětluje Prostředník. S největší pravděpodobností tak šlo o velmi významnou šlechtičnu.
Hrobky se nevykrádaly jen faraonům
Pozornost návštěvníků upoutá i další věrná replika. Tentokrát se jedná o kopii pohřební koruny krále Přemysla Otakara II. Originál nechal svému otci vyrobit na jeho poslední cestu král Václav II. „Kopie je zhotovená ze zlaceného stříbra, stejně jako originál,“ uvedl kurátor muzea Miroslav Cogan.
Podle něj se šlechtici nepohřbívali se zlatem, protože by to bylo poměrně riskantní. „Hrobky se nevykrádaly jen faraonům,“ poznamenal. Autorem repliky je šperkař Jiří Urban, který ji vytvořil přímo pro výstavu. Pracoval na ní už podruhé. „Není to zase tak složitá práce. Trvala mi asi dva měsíce,“ sdělil šperkař.
Dalším výjimečným exponátem je pektorální kříž biskupa Petra Františka Krejčího, se kterým byl v červenci 1870 pohřben do hrobky pod centrálním křížem na hřbitově v Turnově. Kříž bude společně s jeho ostatky uložen zpět do hrobky letos v září. Výstava luxusní pohřební výbavy potrvá v turnovském muzeu pouze do 11. července.
