Dennímu světlu pomalu docházejí síly v souboji s tmou. Kousek od výstavního domu exportní firmy Zimmer & Schmidt ale do dálky žhne ostrá oranžová záře.
Bitvu s plameny tu prohrává židovská synagoga. Nenávistí bičovaný dav směrem k plamenům strká místního Žida Roubitscheka. Na prsa mu připevnil tabulku s nápisem "chcípni Žide." Když už oběť málem olízne nenasytný rudý kohout, znenadání se z planoucí synagogy ozve hra varhan. Shromážděný dav se vyděsí, muže nechává a prchá.
Jestli 10. listopadu kolem 17 hodiny zasáhla v Jablonci nad Nisou nějaká tajemná vyšší moc, na to výstava nazvaná Zničené židovské památky severních Čech 1938 -1989 v kostele sv. Anny odpověď nedává, ukazuje ale další děsivé zločiny proti židovskému obyvatelstvu v bývalých Sudetech. A ty nepáchal pouze nacistický teror, ale i režim komunistický.
Další děsivým svědectví, které výstava přináší, je necitlivá likvidace židovského hřbitova, který ležel v dnešní Vysoké ulici. Komunističtí úředníci nejenom že nechali zdemolovat nadzemní části náhrobků a hrobek a mrtvoly tu zanechali napospas osudu, ale z prodeje náhrobních kamenů a pomníků si udělali docela výnosný byznys.
Každý náhrobek očíslovali
"Každý náhrobek očíslovali a pak je prodávali po celé republice. Hrůzné na tom je, jakou si s tím v době bez internetu dali mravenčí a systematickou práci," říká před fotografiemi hrobů autor výstavy Tomáš Hlaváček.
Jemu a jeho týmu se podařilo fotografie hrobů dohledat v archivech a také vypátrat některé majitele náhrobků, které se ještě nepřeměnili na zámkovou dlažbu či obklady stěn, a dva z nich v kostele vystavili.
"Zajímavostí je, že jde o dva nejstarší kameny ze hřbitova. Zjistili jsme také, že všechny zachráněné náhrobky patří ženám," dodává Hlaváček. "Rádi bychom, aby se v budoucnu všechny zachovalé náhrobky přesunuly na nejbližší židovský hřbitov, jenž je v Liberci." Na tom jabloneckém dnes stojí paneláky a parkují auta.
Kromě historie vypálených synagog v Jablonci a sousedním Liberci, které zničili rozvášnění Henleinovci v rámci nechvalně proslulé Křišťálové noci, jeden z panelů ukazuje i unikátní diplomovou práci wroclavského studenta architektury Macieje Romana Lezwskiho.
Virtuální model synagogy
Ten vytvořil virtuální model jablonecké synagogy. K vidění je na panelu i 3D model synagogy v Liberci. Zajímavá a výmluvná jsou na výstavě i některá čísla. "V roce 1893 se k židovské obci v Liberci hlásilo 980 osob, při sčítání lidu v roce 1920 to již bylo 1 412 duší... Po válce se do Liberce vrátilo jen 37 židovských starousedlíků," píše se na výstavě.
Výstava je v Jablonci k vidění až do desátého května a podle předsedy Židovské obce v Liberci Michala Hrona je velmi důležitá.
"Nejen, že to dlužíme našim dětem, aby viděly jaké hrůzy byly páchány, ale zároveň nám ukazuje, že máme být bdělí. Často k nám zlo putuje po kapkách. Z jedné kapky si nic neděláme, ale pokud jsme lhostejní, můžou se kapky proměnit v povodeň. Musíme být stále na pozoru, aby pak naši potomci nepořádali výstavy o tragických dějinách našeho věku," řekl na vernisáži výstavy.
