Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rytiny v Českém ráji jsou vandalstvím, ale i cenným poselstvím předků

  10:40aktualizováno  10:40
Tolik „počmáraných“ skal jako v Českém ráji není nikde jinde v Česku, ale nejspíše také v Evropě a ve světě. Pískovec je tam zjizvený jak tvář člověka, který prodělal černé neštovice. Už patnáct let tam běží výzkumný projekt „Dokumentace skalních rytin, nápisů a dalších prvků historické krajiny v CHKO Český ráj“.

„V Českém ráji se nacházejí statisíce petroglyfů. Lidé jimi ve skalních městech komunikují již od pozdního středověku,“ říká vedoucí výzkumného projektu Petr Jenč (na snímku). | foto:  František Vlček, MAFRA

Průzkum běží v Příhrazských a Klokočských skalách, na Hruboskalsku, v Podtroseckých údolích nebo na Kalichu. Rytiny, vysekávaniny i vyťukávaniny pokrývající skalní města se učeně nazývají petroglyfy.

„V Českém ráji se nacházejí statisíce petroglyfů. Lidé jimi ve skalních městech komunikují již od pozdního středověku,“ říká vedoucí výzkumného projektu Petr Jenč,archeolog a speleoantropolog z Vlastivědného muzea v České Lípě.

„I s letošní sezónou jsme za uplynulých patnáct let zdokumentovali přibližně devatenáct tisíc petroglyfů, kreseb a maleb, ale také pozůstatků zaniklých sídel, cest nebo lomů na těžbu kamene.“

Mezi nejstarší petroglyfy se řadí i berličkové kříže. Do pozdního středověku spadá také unikátní postava zbrojnoše vytvořená na skále. Hodně stará jsou i vyobrazení pracovních nástrojů lomařů a kameníků.

K nedávné historii odkazují třeba jméno bývalého generálního tajemníka KSČ Alexandra Dubčeka a hákový kříž u nápisu SSSR, připomínající okupaci z roku 1968.

Srdíček s monogramy je nejvíce

Mnohem běžnější však bývají novodobá srdíčka se jmény a monogramy a nespočet vyznání lásky. Jenčův badatelský tým za patnáct let dobře ví, že v moderní době lidé svými „čmáranicemi“ krajinu hlavně hyzdí.

Navzdory tomu, že skalní města pronikla do prestižní společnosti Geoparků UNESCO.

Rytí do skal ve zvláště chráněném území je zakázané. Množství novodobých rytin zarazilo zahraniční odborníky, když před lety rozhodovali o zařazení skalních měst na seznam světového dědictví UNESCO.

„Odhaduji, že nápisy a kresby ve skalách odsuzuje také většina návštěvníků Českého ráje,“ shrnuje Jenč. „Z anket víme, že vadí až dvěma třetinám návštěvníků.“

Podle Jenče existuje v Českém ráji mnohem více petroglyfů než například v Českém Švýcarsku. V Českém ráji je totiž výrazně větší hustota osídlení a není tam tak velká vzdálenost mezi obcemi jako v Českém Švýcarsku.

Čím dále od vesnic, tím méně moderních nápisů

„Čím dále od vesnic a značených cest se v Českém Švýcarsku pohybujeme, tím výrazněji ubývají moderní nápisy,“ dodává Jenč.

„A po půl kilometru nevidíte už vůbec žádné, v Českém ráji je najdete takřka na každé druhé skále.“ Novodobé nápisy a malůvky mohou bohužel překrýt vzácné vzkazy z dávné historie.

Archeologie se zabývá nálezy staršími více než 60 let. Jenč při pátrání po starých petroglyfech naráží samozřejmě také na výtvory z šedesátých let minulého století a mladší.

Lidé zanechávají v pískovcových skalách nejčastěji svá jména, monogramy a názvy měst, odkud pocházejí. V Drábských světničkách, kde Jenč provádí výzkum letos v létě, uvidíte třeba Prahu, Znojmo, Rovensko a Novou Ves.
Například jakýsi Jarda vyryl v Drábských světničkách do skály vzkaz „Miluji tě Alenko“. Stojí u něj datum 8. II. 1982.

Před více než čtyřmi stoletími přišel Český ráj ke svému vůbec nejstaršímu datovanému petroglyfu ve volné krajině. Nalézá se na skalním bloku v Drábských světničkách a pochází z roku 1562.

Povinná školní docházka zvedla množství nápisů

„Touha zanechat po sobě někde stopu je člověku blízká. V Maloskalské Drábovně se jedna paní nebo slečna zvěčnila hned několikrát, nejspíše pokaždé, když se tam vydala,“ vysvětluje Jenč, proč pískovcové skály pokrývá tolik rytin a kreseb.

„Až do zavedení povinné školní docházky v roce 1774 se nápisy v Českém ráji objevovaly velmi málo. Psát uměli většinou pouze duchovní, učitelé či vzdělaní měšťané. Ale již před polovinou devatenáctého století se začaly na skalách objevovat pamětní nápisy prvních výletníků, objevujících kouzlo pískovcových skal, hradů a jejich zřícenin.“

Současní návštěvníci Českého ráje se v názorech na „výzdobu“ ve skalách liší. Příkladem se staly rodiny Hasíkových a Kuřových z východních Čech.
Při odpočinku v Drábských světničkách od nich zaznělo: „Rytí do skal bych stíhal jako trestný čin.“

„Za nápisy hledám lidi. Dozvídáme se něco o našich předcích i o současných obyvatelích.“ „Jména hloupých na všech sloupích.“ Jenčův badatelský tým našel v Českém ráji další desítky petroglyfů vytvořených v 16. a v 17 století.

Třicet jich vytváří nebo obsahuje letopočet. Kromě Drábských světniček se vyskytují na Klamorně, Valečově, u Hrubé Skály, v Klokočských skalách, Maloskalské Drábovně, na Rotštejně, Kosteckém Plakánku či Kozákově.

Ve skalách je i azbuka od uprchlých zajatců

Nejstarší petroglyfy v Českém ráji zobrazují kříže, ale také zbraně a erby, označují hranice panství a lesních revírů, lomy na těžbu kamene, válečné úkryty a také místa, kde se tajně scházeli čeští bratři a ostatní evangelíci. První jméno, vysekané do skály a spojené s datem, zní Jiřík Síbr. Váže se k němu letopočet 1604.

Lidé se do skalních měst uchylovali při hrozícím nebezpečí během třicetileté války (1618–1648), v období slezských válek ve 40. a 50. letech 18. století a při válce rakousko-pruské v roce 1866.

„Pod skalními převisy se ukrývali také váleční zajatci, kteří před koncem druhé světové války uprchli z německého zajetí,“ upozorňuje Jenč.

„Šlo zejména o sovětské vojáky, méně výrazné zastoupení měli Britové a slovenští partyzáni. Ve skalách najdeme nápisy v azbuce. Ze vzpomínek pamětníků a z nálezů víme, že si Angličané od Rusů udržovali určitý odstup. Nežili s nimi pod jedním převisem. Ve skalách měli své vlastní bydlení.“

Uprchlí ruští zajatci po sobě ve skalních městech zanechali vyryté pěticípé hvězdy, srpy a kladiva, symboly své komunistické země.

Bývalý Sovětský svaz připomíná v Českém ráji i rytina, zobrazující hákový kříž. Nachází se na Maloskalské Drábovně a vedle ní je zkratka Sovětského svazu SSSR. Jde nejspíše o protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Unikátní postavu krále raději ukryli pod zeminu

Na stropě jedné zpřístupněné jeskyně v Klokočských skalách, Postojny, najdou pozorní návštěvníci kresbu, jež se vztahuje k roku 1968 a ke generálnímu tajemníkovi KSČ Alexandru Dubčekovi, jehož jméno se stalo symbolem pokusu o návrat k demokracii, ale také symbolem podrobení se Sovětskému svazu.

Za jedny z nejcennější petroglyfů považuje Jenč dvě postavy – zbrojnoše a krále. Zbrojnoš patří do pozdního středověku a jeho vyobrazení ve skále měří na výšku jeden metr.

„Bojíme se, aby lidé tento vzácný petroglyf nepoškodili a raději jsme udělali jeho laserový 3D sken pro případ, kdyby se s originálem cokoliv stalo,“ dodává Jenč.

Archeologický výzkum petroglyfů odhalil v Českém ráji také reliéf postavy krále. Vznikl někdy v období od sklonku 16. století do začátku 18. století. Postavu částečně odkryly přívalové deště a zdobí stěnu v lomu.

„Aby byl cenný objekt chráněn, po zadokumentování jsme jej zakryli nazpět zeminou,“ podotýká Jenč.

Petroglyfy najdeme také v Alpách

Kromě zbrojnoše a krále připomínají ve skalních městech doby dávno minulé také ostrevi – tedy archaické primitivní žebříky. „Dříve bylo nejčastějším nástrojem pro vytváření petroglyfů dláto s kladivem, v současné době vyrývají lidí do skal své výtvory většinou klacíkem,“ tvrdí Jenč.

Do výzkumu ve skalních městech se zapojilo přes sto studentů vysokých a středních škol a profesionálů, zaměřených na společenské, přírodní a technické vědy i umění. V souvislosti s projektem již vznikly dvě studentské diplomové práce a rodí se další.

„Petroglyfy se nalézají v Česku vedle Českého ráje a Českého Švýcarska také v Broumovských skalách, v Lužických horách, na Českolipsku a Kokořínsku,“ shrnuje Jenč.

„Najdeme je také v Alpách, například v oblasti Salcburska, na severu Itálie či v přímořské oblasti Francouzských Alp. Petroglyfy po sobě lidé zanechali rovněž na hranicích Německa a Lucemburska nebo v pískovcích Pařížské pánve. Novodobé petroglyfy se tam ale vyskytují zřídka.“



Nejčtenější

Ať prezident počká. Rada nejdřív chválil tým: Můžeme soupeřit s každým

Jablonecký trenér Petr Rada huláká na své svěřence během utkání proti pražské...

Dorazil mezi novináře, pustil se do hodnocení zápasu a vtom mu začal vyzvánět telefon. „Omlouvám se, to je prezident....

Nechci dělat mizernou mouku, říká mlynář a chce prorazit do řetězců

Dosud zákazníci mouku z mlýnu Daniela Pernera nemohli koupit v maloobchodech....

Nechci být nejlevnější, ale nejlepší. Krédo, které provází majitele mlýna ve Svijanech Daniela Pernera už řadu let. A...



Liberecké ANO chce zbourat bazén a stavět nový. Babiš mluví o ptákovině

Problémy bazénu způsobují vysloužilé technologie.

Zbourat libereckou plaveckou halu a postavit s pomocí státní dotace novou v městském Sport parku, do něhož patří také...

Simonova vila v Liberci vstala z mrtvých, zachránil ji Vojtěch Pražma

Vila v Liberci vyrostla v letech 1926-1929 v zahradě mezi dnešní Husovou a...

Dvacátá léta byla dobou mnoha stylů. Jedním z nich byl art deco vycházející ze secese, který si pohrával se stylizací...

Zápřednice vyděsila lidi ve Cvikově. Jako píchnutí vosy, uklidňuje odborník

Zápřednice jedovatá chránící kokon s vajíčky. Výrazná kusadla jí v tom pomáhají.

Ve Cvikově se objevil jeden z nejjedovatějších pavouků žijících v Česku. Zápřednici jedovatou vyfotili lidé v...

Další z rubriky

Na Ještědu vznikne památník osmičkových roků. Bude ale neviditelný

Ještěd

Na Ještědu vznikne letos v září památník k osmičkovým výročím - 1918, 1938, 1948 a 1968. Nevytvoří ho však ze žuly,...

Kopec, který je děravý jak ementál. Jeskyně lákají takřka půl století

Bozkovské dolomitové jeskyně lákají do svých chodeb návštěvníky už téměř půl...

Bozkovské dolomitové jeskyně svou miliony let vytvářenou krásou lákají lidi do svých chodeb už téměř půl století. První...

V srpnu 1968 přežil v Desné ohnivé peklo a zachránil hořící ženu

Miroslav Jeník vzpomíná na dramatické události v srpnu 1968.

Všichni svatí stáli 21. srpna 1968 při Miroslavu Jeníkovi, když jel se svým bratrem Ladislavem a Rudolfem Šourkem v...

Najdete na iDNES.cz