Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Soud uznal nárok Karla des Fours Walderode na pozemky na Turnovsku

  11:27aktualizováno  11:27
Okresní soud v Semilech uznal nárok Karla des Fours Walderode na zámek Hrubý Rohozec a pozemky na Turnovsku zkonfiskované po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. O jejich vrácení zažádal Walderode v roce 1992, od té doby padlo už několik verdiktů.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Semilský okresní soud přiřkl pozemky na Turnovsku a také zámek Hrubý Rohozec vdově po Walderodem, Johanně Kammerlanderové, již v roce 2011. Krajský soud v Hradci Králové však rozsudek v roce 2013 zrušil a kauzu vrátil okresnímu soudu v Semilech.

Semilský soudce Michal Polák teď vydal rozsudek, kterým nárok rodiny na zabavený majetek uznal. Pokud se proti tomu nikdo neodvolá, což se však v roce 2011 stalo a krajský soud pak rozhodnutí semilského soudu zrušil, kauza bude pokračovat jednáním o navrácení jednotlivých pozemků. „Těch je více než 1400,“ řekl Polák.

Stejně jako nyní Polák rozhodl před šesti lety i jiný semilský soudce Vít Záveský. Nárok Kammerlanderové považoval za oprávněný, poněvadž jejímu zesnulému manželovi vrátily úřady v roce 1992 československé občanství.

Kastelán: Případ se potáhne několik let

Kastelán Hrubého Rohozce Jiří Holub je přesvědčený, že úterním rozsudkem kauza Walderode nekončí. „Stejně jako v roce 2011 přijde na řadu odvolání a případ se pravděpodobně potáhne ještě několik let,“ dodal Holub.

Státní zámek Hrubý Rohozec na kauzu Walderode doplácí. Už 25 let tam jdou peníze pouze na havárie a nejnutnější údržbu. Národní památkový ústav nechce prostředky do zámku vkládat, dokud se nevyjasní, jestli zůstane státu nebo se vrátí Johanně Kammerlanderové. Památka by přitom potřebovala miliony korun na obnovu.

Vše se přitom zdálo jasné už v roce 2008, když se krajský soud a Nejvyšší soud shodly, že Kammerlanderová má nárok na vydání lesa ve Ždárku, zabaveného po druhé světové válce rodu Walderode. Jejich rozsudky posvětil Ústavní soud.

„Pokud Ústavní soud rozhodl o vydání lesa, měly by nižší soudy vrátit Johanně Kammerlanderové všechny další majetky,“ prohlásil již dříve advokát rodiny Roman Heyduk. A právě semilský soudce Záveský mu dal v roce 2011 za pravdu.

V průběhu kauzy se objevily odhady odborníků, že Walderode žádá o vydání majetku za tři a půl miliardy korun. Podle bývalého právníka rodiny Felixe Nevřely však šlo o majetek za zhruba 120 milionů korun.

Walderode opět získal občanství v roce 1992

Hrabě Karel des Fours Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek bezprostředně po skončení druhé světové války na základě Benešových dekretů. Vztahovaly se na osoby, jež se během konfliktu provinily proti zájmům Československé republiky.

V roce 1947 úřady Walderodemu československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat nazpět, po komunistickém puči v únoru 1948 totiž emigroval a o občanství znovu přišel.

V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se objevila svědectví, že během války spolupracoval s nacisty.

V roce 1993 obdržel Walderode od Lesního závodu v Harrachově téměř 90 hektarů lesa u Turnova, o tři roky později ale ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo. Vlastislav Fejkl, bývalý majetkoprávní referent v Lesním závodě v Harrachově, považoval v roce 1993 vrácení lesa Walderodemu za jasné.

„Měl československé občanství. Byla řada sudetských Němců, jimž po válce majetek sebrali, pak je ale neodsunuli a vrátili jim československé občanství,“ řekl.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sergej Krikaljov byl prvním ruským kosmonautem, který letěl na oběžnou dráhu na...
Strach jsem měl několikrát, vyprávěla studentům legenda ruské kosmonautiky

Byl 803 dní ve vesmíru a deset let držel světový rekord. Celkem osmkrát vstoupil do otevřeného vesmíru a strávil v něm souhrnně přes čtyřicet hodin. Dnes...  celý článek

Operu Panna Orleánská nastudovalo liberecké divadlo F. X. Šaldy.
Rozhodná a neústupná. Johance podlehnou diváci stejně jako král

Johanka z Arku bude hlavní hrdinkou opery Panna Orleánská, kterou nastudoval soubor divadla F. X. Šaldy. Dílo z pera Petra Iljiče Čajkovského, jenž vychází z...  celý článek

Lotyš Ansis Ataois Běrzinš u libereckého soudu.
Soud souhlasil s vydáním Lotyše, který protestoval proti své vládě

Liberecký krajský soud vydal souhlas s vydáním lotyšského občana Ansise Ataolse Berziňše do Lotyšska v souvislosti s protivládními protesty v jeho zemi....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.