Kořenovská zubačka, jak se dráze vybavené Abtovou ozubnicí v ose koleje, pomáhající vlakům překonat strmé stoupání, slavila 113 výročí. Dráha na sedmi kilometrech mezi Tanvaldem a Kořenovem překonává výškový rozdíl 235 metrů. Unikátní technická památka láká na slavnostní historické jízdy rok od roku více zájemců.
„Nevím, čím to je, ale od roku 2003, co pořádáme pravidelné jízdy, je zájem o Zubačku větší a větší. I dnes, když by každý dal raději přednost bazénu nebo koupališti, jsme jeli naplněni na sto procent,“ radoval se během parné soboty Petr Prokeš, ředitel Železniční společnosti Tanvald, která Zubačku provozuje.
Co vůbec láká lidi tuto technickou památku, ze které ale při jízdě nic nevidí, navštěvovat? Podle členů železniční společnosti Tanvald je to kombinace historické techniky a vlaků v romantickém horském prostředí obklopeném industriálními památkami a přírodou.
„Dráha je klenotem českých železnic a snoubí se tu úžasná krajina s technickými zázraky, které jinde nenajdete,“ potvrzuje Jindřich Berounský, dopravní specialista a někdejší výpravčí v Kořenově, kde ozubnicová trať končí. Na lidi podle něj působí i jisté tajemno, kterým je dráha obklopena. Po druhé světové válce tu byl zastaven mezistátní provoz a na něj se navázalo až v roce 2010, kdy vlaky začaly opět jezdit do Sklářské Poreby.
„Mým snem bylo se sem dostat, nakonec se mi to povedlo v roce 1991. Prožil jsem tu nejkrásnější léta na železnici a mého života. Fungovalo tu železniční učiliště s internátem, jezdily sem učenky až z Chocně. Každou neděli jsem se těšíval na vlak plný děvčat. Nikdy také nezapomenu na legendární úsek trati u mostu přes Jizeru, kde se na obřích kamenech opalovala děvčata. Říkalo se tomu Nahaté kameny. Strojvedoucí jedoucí z Harrachova vždycky zpomalil, abychom se pokochali a pochvaloval si: „Dneska tam je úroda!“ vzpomíná Berounský.
Málo známým faktem je, že Zubačka pro svůj nákladný provoz byla trnem oku všem režimům. Zachovat ji kdysi pomohl československý premiér Lubomír Štrougal, neboť se úzce přátelil s kořenovským přednostou stanice, který pro záchranu trati intervenoval. Své jistě sehrálo i to, že Štrougal si to nechtěl rozházet u místních, na nedaleké Jizerce má totiž dodnes chatu.
Zubačka měla na mále na konci roku 1997, kdy ji České dráhy pro nerentabilnost uzavřely. Po půlroce se ale vlaky na kořenovskou železnici opět vrátily.
„Dnešní výkonné moderní vlaky už ozubnici nepotřebují, takže jsou rychlejší. Zubačka má ale své kouzlo a alespoň při těchto zvláštních jízdách si jej mohou lidé znovu vychutnat,“ dodal Petr Prokeš.
