Vznikne na libereckém letišti základna NATO?

Vznikne na libereckém letišti základna NATO? | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Velké plány s libereckým letištěm. Mohly by tu přistávat i vrtulníky NATO

  • 7
Heliport v liberecké nemocnici za 41 milionů ještě voní novotou a už se chystá další stavba pro vrtulníky. Na letišti by měla vyrůst letecká základna pro záchranku a nejspíš i pro armádu. A k ní by se mohli připojit i vojáci NATO.

„Vrtulníky, včetně těch velkých o nosnosti 6,5 tuny, mohou v nemocnici přistávat i v noci, ale většinou se nemají kam vrátit. Na heliportu parkovat nemohou a základny, odkud odletěly, za tmy nepřijímají. Nejbližším heliportem na noční provoz je přistávací plocha ve střešovické nemocnici v Praze. Záchranka sice v Růžodole v nouzi přistává i za tmy, ale je to vlastně načerno,“ říká Ladislav Dostal, který je prostředníkem jednání mezi záchrankou, městem Libercem, krajem, armádou a jinými zúčastněnými stranami.

Dalším důvodem je to, že liberecký heliport v nemocnici se náramně zamlouvá armádě a ta by jej ráda využila i pro svoji zdravotnickou službu. K tomu ale potřebuje i ten v Růžodole.

„V České republice je to unikátní heliport, který splňuje všechny moderní standardy - na přistání ve dne, v noci, za ztížených podmínek, je vyhřívaný a hlavně spojený s nemocnicí. Je to první přistání, kdy ho otestujeme. Vyzkoušíme, jak spolu budou liberečtí lékaři a vojenští záchranáři spolupracovat, a pokud vše dopadne dobře, můžeme v nejbližší době začít fungovat,“ pochválil při červencovém testování „trojnožku“ velitel vzdušných sil Armády České republiky Libor Štefánik.

A když už by se připojila česká armáda, mohly by se k ní přidat i vojáci z NATO a liberečtí chemici. A právě ti potřebují důkladnější zázemí. „Nabízí se možnost rozšířit a zmodernizovat sídlo letecké záchranky na letišti v Liberci-Růžodole a přizpůsobit je potřebám armády,“ konstatuje Dostal.

Vrtulníky v noci na letiště nesmí

Na místě stávajícího heliportu by vznikla betonová plocha asi pětkrát větší než dosavadní, se speciálními naváděcími systémy. „Žádné velké stavby nad povrchem by nebyly potřeba, protože například nádrže s palivem a další zařízení jsou v zemi. Současné sídlo záchranky by se přistavělo a našlo by se v něm místo i pro nové výjezdové stanoviště krajské záchranky pro část města pod Ještědem,“ líčí Dostal.

Fakt, že je potřeba udělat něco s přistávací plochou na letišti, potvrzuje i krajská radní pro zdravotnictví Zuzana Kocumová. „Není oficiálně povolená pro noční provoz. A vzhledem k tomu, že nevíme, co bude s letištěm, které se město snažilo prodat, potřebujeme mít heliport jistý,“ komentuje Kocumová.

Podle ní se počítá i s výstavbou garáže pro velkou sanitu a místnostmi pro zdravotníky, o vojenské letecké základně v Růžodole ale informace nemá. „Armáda se zajímá o heliport v nemocnici, ale je to otevřená záležitost,“ dodává radní.

Nápad se líbí náměstkovi liberecké primátorky Jiřímu Šolcovi, který Dostala vybavil i plnou mocí pro jednání. „Město jako vlastník letiště s tím nemá problém. Byla by to investice záchranky. A pokud by se do věci zapojila armáda a liberečtí chemici, byla by to pro Liberec čest,“ míní Šolc.

Sedm tisíc letů ročně

Letiště má dnes statut neveřejného mezinárodního letiště a ročně se na něm uskuteční zhruba šest až sedm tisíc letů, především malých civilních a sportovních letadel. Podle Dostala by se ale základna nynějšího provozu nijak nedotkla. „Jen bychom areál oplotili a zabrali i asfaltovou cestu z Partyzánské ulice. Zřídili bychom jinou - kolem plotu,“ popisuje Dostal.

Na kolik by stavba přišla, ale neumí říct. „Nic podobného u nás neexistuje, musíme to nejdřív spočítat. Určitě by se daly sehnat peníze z Bruselu. Musely by se spolupodílet armáda, NATO i kraj. Souvisí to i s modernizací liberecké nemocnice, která se už připravuje. O důvod víc, aby na ni přišly peníze,“ míní.

Jednání by se podle něj měla posunout na schůzce začátkem září, kdy do Liberce dorazí pohlaváři všech zúčastněných stran, včetně velitele vzdušných sil české armády, zástupců NATO, šéfa Úřadu civilního letectví a republikové letecké záchranky.

„Na místě posoudí, nakolik je místo vhodné, a pokud rozhodnou, že záměr podpoří, můžeme akci odstartovat,“ míní Dostal. Podle něj bude potřeba nejprve vyjasnit vlastnické a uživatelské vztahy. „Pozemek vlastní město Liberec a z malé části i kraj, ale jsou tam lidé, kteří mají věcné břemeno na užívání, takže se s nimi musíme dohodnout,“ dodává Dostal.

Jedním z těch, kterých se problém týká, je liberecký podnikatel Tomáš Absolon. „O záměru vím, ale nic víc k tomu pro noviny neřeknu,“ tvrdí.

Podle náměstka Šolce město s vlastníky jedná. „Snažíme se dohodnout, jednáme o směně, ale nenecháme se zatlačit do kouta. Veřejný zájem je nadřazený zájmu soukromému,“ míní Šolc.