„Dojde tak k propojení pro pěší do parku Clam-Gallasů a do ulice Komenského a Gutenbergovy. V této atraktivní lokalitě, v centru města, je to největší park. A je škoda, aby se zahrada neukázala ve své plné kráse,“ prohlásila Karolína Hrbková, náměstkyně primátora.
Ta se o otevření zahrad snaží od chvíle, kdy na radnici nastoupila. Úspěšná ale byla až nyní, kdy se s majitelem dohodla na bezplatné výpůjčce. Snadné to prý nebylo, musela hodně vyjednávat.
„Zatím jsme si stanovili dobu na dva měsíce, abychom zjistili, jak to bude fungovat,“ dodala.
Tři menší parky vytvoří jeden centrální
Dnes jsou zahrady neprůchozí, přitom vytvoří dobrou zkratku z ulice 8. března. Do budoucna je cílem vytvořit v této lokalitě takzvaný centrální park spojením tří menších. Tvořil by ho zámecký, Clam-Gallasů a park u Liebiegova paláce, kde dříve sídlila galerie.
Než se do zámeckých zahrad vpustí lidé, musí se areál uklidit. I když je zavřený, přesto svádí různá individua.
„Prvotní investice do údržby zahrady bude zřejmě trochu větší, protože na pozemcích se téměř nic nedělo, proto jsou nyní v tak zanedbaném stavu. Musíme uklidit ještě listí, porosty, nálety a proschlé dřeviny,“ vyjmenovala Hrbková.
Pak budou zahradu během letních prázdnin udržovat bezplatně zaměstnanci Komunitních prací a likvidaci odpadu zajistí technické služby. Politici ze Změny pro Liberec také přemýšlí, co se zámkem dál. „Je potřeba najít politickou shodu, pokud se nám to nepodaří, tak se chceme zeptat v referendu přímo lidí. Je to naše povinnost,“ zmínil Jan Korytář, náměstek primátora.
Poslední nabídka od spolumajitele zámku byla 91 milionů korun. Takovou sumu ale město v rozpočtu nemá a i kdyby mělo, podle primátora Tibora Batthyányho se najdou jistě potřebnější investice.
„Nejsem zvyklý utrácet peníze za něco, o čem si nejsem jistý, že to potřebuji. Každý rozpočet má své limity, nás do budoucna čeká rekonstrukce bazénu za 350 milionů korun, oprava budovy Uranu, v ní sídlí úředníci. Myslím, že tady nemusíme přemýšlet o jejich potřebnosti,“ zmínil primátor.
Zámek je zakonzervovaný
S odkupem zámku by zatím počkala i Hrbková. „S vlastníkem se o tom sice bavíme, ale nejdříve je potřeba najít funkční využití zámku. Přece jen ta částka je dost vysoká, když ani nevíme, co by tam mělo být,“ shrnula.
Zámek je podle ní zakonzervovaný a nedochází k jeho devastaci. „Není ve špatném stavebně technickém stavu,“ podotkla. Podle Korytáře by mohla být v zámku třeba výstava mapující historii sudetských Němců.
„Mohli bychom získat peníze z Česko-německého fondu budoucnosti. Budova by se tak mohla stát turistickým lákadlem jak pro Čechy, tak i Němce,“ vysvětlil Korytář.
Liberecký zámek se skládá ze starého Redernského a Nosticova křídla a z Nového zámku. Vznikl v 16. století, v roce 1615 ho s výjimkou zámecké kaple zničil požár. Redernové vystavěli zámek znovu. Klasicistní podobu získal v 18. století. Po druhé světové válce zámek patřil státním lesům a také Vysoké škole strojní a textilní.
V roce 1986 ho získal Skloexport a přestavěl ho. Po krachu Skloexportu koupila zámek za necelých šedesát milionů korun společnost Ústí Development.
