Městu Liberci navrhují, aby se zasadilo o zbudování prestižního muzea skla. Zámek je dnes ve vlastnictví soukromé společnosti, ta se ale prodeji nebrání.
Neúnavný propagátor turismu v kraji Miroslav Těšina pracoval ve Skloexportu dvacet let. Jako patriotovi mu není lhostejný současný stav zámku. Podle něj má navíc dnes město velkou šanci navázat na světoznámou tradici.
„Spousta bývalých zaměstnanců se ještě pořád sklu profesně věnuje. Uměli bychom sehnat sklo, aby se sbírka obnovila. Pro spoustu sklářských firem by to byla vítaná prezentace, zcela jistě by spolupracovali i kolegové z Německa a Polska. V zámku jsou navíc dodnes vitríny nebo vývody elektřiny pro svítidla,“ řekl Těšina.
Je přesvědčen o tom, že o znovuobnovenou sbírku a moderní muzeum skla by měli lidé velký zájem. O to větší, že v dobách existence Skloexportu si mohli sklo prohlížet jen obchodní partneři či prominenti.
„Sklo je pro lidi velký magnet a sklářství se začíná znovu dařit. proč by lidé nemohli do libereckého zámku jezdit za sklem jako se jezdí do Zwingeru za obrazy?“ míní Těšina.
O značném zájmu lidí o liberecký zámek svědčí davy, které vždy dorazí na občasná otevření památky. Při té poslední procházel chodbami také Miroslav Prošek, za dob Skloexportu ředitel technického skla a později i náměstek generálního ředitele. Myšlenku návratu sbírky skla podporuje.
„Kdyby se vrátilo sklo, bylo by to pro lidi i sklárny velice zajímavé a myslím, že by je táhlo. Odkup by měl být v silách města, pro Liberec je to jedna z nejvýznamnějších památek. Navíc je to dnes ostrov uprostřed města a vrátil by se sem život.“
Korytář: Ať rozhodne referendum
O značném potenciálu místa se zámkem a sousedním Liebiegovým palácem, v němž sídlila Oblastní galerie, je přesvědčen náměstek primátora pro ekonomiku a strategický rozvoj Jan Korytář.
O případné koupi by ale podle něj mělo město uvažovat jen za podmínek dobré ceny s možností splátek. Poukazuje i na to, že část areálu by bylo zapotřebí využít komerčně, aby město nemuselo provoz dotovat. Případnou koupi podmiňuje referendem.
„Otevření zámku by bylo jistě lákadlem pro turisty a zajímavé místo pro Liberečany. A muzeum skla je opravdu jedna z úvah, co by v případě otevření zámku mohlo fungovat. Na tomto jediném programu se to ale nedá postavit,“ upozornil Jan Korytář.
Podle něj je potřeba, aby výsledná mozaika - galerie, park a zámek - dohromady fungovala a v ideálním případě městu přinášela peníze, a to ji nemuselo dotovat.
Pro opozičního zastupitele a někdejšího náměstka pro ekonomiku Jiřího Šolce je naopak myšlenka koupit zámek rozmařilostí. Tvrdí, že město má jiné naléhavé platby: splátky městského dluhu či spoluúčast na modernizaci nemocnice.
Rekonstrukce Liebiegova paláce by podle něj přišla nejméně na 200 milionů, zámku na dalších 300 milionů. „I při nejštědřejší evropské dotaci bychom potřebovali 75 milionů na spoluúčast. Na to město nemá a mít nebude,“ upozornil Šolc před časem.
Skeptický byl tehdy k možnosti odkupu zámku i liberecký primátor Tibor Batthyány. „Beru to jako námět, ale v současnosti na to opravdu nemáme.“
