„Zámek má dvě stě místností a vytápění by stálo obrovské peníze,“ říká Lucie Bidlasová, krajská mluvčí Národního památkového ústavu.
„Ani Rohanové jako poslední šlechtičtí majitelé Sychrova netopili v celém zámku. Po první světové válce, kdy vinou pozemkové reformy zchudli, se na zimu sestěhovávali do několika vytápěných místností a v ostatních netopili,“ připomněla Bidlasová.
Desítky turistů denně se musí teple obléknout
Návštěvníci Sychrova zůstávají v současnosti při prohlídkách v teplém oblečení, stejně jako jejich průvodci. Denně zámek přiláká v průměru několik desítek turistů.
„Teploty v komnatách sice neklesají pod nulu, ale během silných venkovních mrazů se k ní blíží,“ upozorňuje Bidlasová. „Na zámku se topí pouze v kanceláři kastelána nebo v pokladně. Topná tělesa se nacházejí také v galerii. Zapínáme je, když se tam konají koncerty nebo jiné kulturní akce. Do galerie dáváme také fukar,“ říká Bidlasová.
Francouzský knížecí rod Rohanů získal Sychrov v roce 1820 a v dalších desítkách let z něj vytvořil své novogotické sídlo. Při přestavbě vznikl také důmyslný systém vytápění.
Dva radiátory zůstaly na ukázku
„Z kotelny se hnal horký vzduch do místností. Rozvody končily mřížkami. Někde ústily do krbů, které pak sloužily jen jako dekorace. Na začátku dvacátého století se na Sychrově objevilo ústřední topení. Dva radiátory jsme zachovali na ukázku,“ říká Bidlasová.
Sychrov sice na zimu vychládá, ale nepustne. Hned vedle zámku v Čestném dvoře se ukrývá byt kastelána a zaměstnanci památkového ústavu žijí ještě v dalších historických budovách.
„Topíme kotlem a já mám doma i kamna. Modernizace topení v našich bytech nepřipadá v úvahu. Větší stavební zásahy v historických budovách nejsou totiž možné,“ vysvětlila Bidlasová.
Na Grabštejně utěsňovali okna polystyrenem
Na Grabštejně, hradu u hranice s Německem, žil zhruba dvacet let i v zimě bývalý kastelán Jan Sedlák. „Metr silné zdi kolem našeho bytu nedovolovaly velké tepelné úniky,“ vzpomíná.
„Topili jsme v kamnech a měli jsme doma příjemně teplo. V některých částech Grabštejna ale teplota klesala mírně pod nulu, což dělalo potíže hlavně tam, kde byla na stěnách vlhkost. Tak jsme třeba okna utěsňovali polystyrenem,“ říká Sedlák.
Podle něj se v dávných dobách stávalo, že šlechta odjížděla přečkat zimu ze svých rozlehlých sídel do teplejších domů ve městech.
Hrady a zámky potřebují v zimě a na začátku jara stálou teplotu. Velké výkyvy by uškodily nábytku a dalším exponátům. „Proto během prvních teplých dní moc nevětráme a sluníčko pouštíme dovnitř jen opatrně,“ vysvětluje Lucie Bidlasová.
Na začátku jara se v hradech a zámcích drží dlouho zima z prochladlých zdí. Bývá tam klidně i o čtyři pět stupňů méně než venku. Jenom mikiny pak na prohlídky nestačí. Turisté by si s sebou měli brát teplé bundy. Zvláště, když letos začíná návštěvnická sezona na našich památkách už na Velký pátek, tedy 30. března.
