Bazén na břehu Ploučnice Povodí Ohře odmítá. „Hrozí tam povodně a vznik škod, s výstavbou nemůžeme souhlasit,“ řekl mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský.
Bazén spadá podle opatření obecné povahy, které schválila před třemi lety vláda, do zóny se zvláštním povodňovým rizikem. To mimo jiné v takové oblasti zakazuje podle Povodí Ohře vybudovat bazén.
Rizika nebudou vysoká, zní z krajského úřadu
„Není to už jen věc obce. Stát má zájem na tom, aby nevznikaly zbytečné škody. V tomto případě to ale vypadá, že město i přes naše odmítavé stanovisko na výstavbě trvá. A to i přesto, že je tam povodňové riziko opravdu velké,“ uvedl mluvčí Svejkovský.
Vodoprávní úřad v České Lípě se stavbou souhlasil. Za pravdu mu při odvolání dal i odbor životního prostředí krajského úřadu. „Město doložilo studii odtokových poměrů, která dokládá, že tam rizika nebudou vysoká,“ sdělila Jitka Šádková, vedoucí krajského odboru životního prostředí.
Vlastní rozhodnutí v odvolacím řízení ale bude řešit odbor územního plánování krajského úřadu. „Pokud stavba nakonec projde, využijeme všech možných opravných prostředků, které nám zákon umožňuje,“ předjímá mluvčí Povodí Ohře. „Se snahou investorů stavět tam, kde hrozí povodně, se bohužel setkáváme častěji,“ dodal mluvčí.
Areál může spláchnout i pětiletá voda
V záplavové zóně na místě bývalé panelárny v Příšovicích chce stavět společnost Awenor výrobně-skladovací areál. Podle krajského úřadu je to ale nepřípustné, protože je to místo, kde hrozí povodně.
I ze zjišťovacího řízení na posouzení vlivu na životní prostředí vyplynulo, že téměř celý areál leží v záplavové zóně. Hrozí tam zaplavení stoletou, dvacetiletou i pětiletou vodou.
Společnost záměr ještě před vydáním závěru řízení stáhla. A přepracuje jej. „Rozdíl mezi stoletou a pětisetletou vodou je tam pět centimetrů. Nicméně počítáme s tím, že v našem projektu vybudujeme zhruba metrový násep nad současnou úroveň. V tu chvíli budeme na úrovni tisícileté vody a možná i víc,“ sdělil za společnost Awenor člen představenstva Miroslav Ivan.
Poukázal na to, že údaje v povodňových portálech nemusí být aktuální. „Koryto Jizery bylo před dvěma lety podstatně vyčištěné a prohloubené. Aktuální informace tam není, “ tvrdí.
V oznámení přístupném na portálu životního prostředí CENIA Povodí Labe nicméně upozorňuje, že záměr leží v záplavovém území, a nenese odpovědnost za případné škody.
Stavby můžou zvýšit hladinu povodně
„Osobně si myslím, že zvýšení stavby může změnit odtokové poměry při povodni. Může to zvýšit hladinu povodně na jiných místech a nasměrovat povodňovou vlnu na protější říční břeh, kde je další obec,“ domnívá se starosta Příšovic František Drbohlav.
„U úřadů, které stavby v těchto záplavových oblastech posuzují, mám dojem, že riziko berou na lehkou váhu a nejsou dost rázné. Často rozhodují alibisticky. Povodeň jsme tu už zažili a jako by se mezi lidmi vytratila obava. Ten problém tu ale pořád je,“ myslí si starosta Drbohlav.
Také Povodí Labe se setkává se záměry investorů stavět v záplavových oblastech.
„V individuálních případech se snažíme s investory najít nějaké přijatelné řešení. Za splnění určitých technických podmínek tam stavba může vzniknout, aniž by byla případnou povodní extrémně ohrožovaná,“ zmínil provozní ředitel Povodí Labe Bohumil Pleskač.
„Ve studiích může vzniknout nějaká chyba. Když se pak území doplní o další profily a měření, může vyjít relativně příznivější stav,“ vysvětlil Pleskač. „Pokud jsou ale ty stavby hrazeny z veřejných peněz, stát by v tomto území neměly,“ míní Pleskač.
