Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zástavba orné půdy je obrovská tragédie, zní z agrární komory

  6:15aktualizováno  6:15
Brambory a k tomu pole s obilím. Tak to vypadalo na Liberecku před sto lety. Od té doby se tu zemědělství proměnilo. Brambory vystřídala řepka a kukuřice. „Zemědělec musí pěstovat to, co se mu vyplatí. Dokud bude za tunu řepky devět tisíc korun, nic se nezmění,“ říká Jiří Teplý z Agrární komory pro Liberec a Jablonec nad Nisou.

„Všichni dnes chtějí stavět na zelené louce na rovné ploše a zemědělci jsou vytlačovaní do strání,“ říká Jiří Teplý. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Pěstují se u nás ještě takové plodiny jako vikev, pohanka, bob, které se objevovaly na polích dřív?
Už je to spíš rarita. Koncepce zemědělství se změnila, nejsou požadavky na tyto plodiny. Dnes je velký ústup od mléčné produkce, takže není potřeba pěstovat tyhle plodiny, které se dávaly do krmení. Teď se tu dělá hlavně masný skot, který je jednodušší. Navíc už v kraji nemáme jedinou mlékárnu, která by to zpracovala. Takže kdo dělá ještě mléko, vozí všechno do Německa. Ale třeba Agro Bílá začalo pěstovat lupinu, protože to mají jako zlepšující plodinu a zároveň to šrotují do vlastních krmných směsí. Ale to je spíš taková výjimka.

Dodržuje se ještě střídání plodin jak jsme se to učili ve škole? Trojpolní systém - úhor, jař, ozim?
Úplně se na to nerezignovalo, je snaha tam dát něco mezi, ale musíte mít plodinu, která se prodá. Dřív se tady dělalo hodně brambor. Pamatuji, že když byly státní statky, tak každý měl tak dvě stě hektarů brambor. Dneska tady není nic. V okresech Liberec a Jablonec to dělá po soukromnících tak patnáct hektarů dohromady. Dřív jich tu bylo kolem tisícovky. Dneska se na polích točí řepka, obilí, kukuřice.

Nevysiluje se půda, když se v ní pěstují stále ty stejné plodiny?
Trochu už ano. Začíná být problém s tím, že na polích chybí organická hmota, klasický hnůj ze stájí. Teď tu převládá masný skot a ten je hlavně na pastvinách, aby byly náklady co nejnižší. Pak chybí hnůj, který je pro půdu prospěšný. Řeší se to tím, že se na pole dává zelené hnojivo, určité meziplodiny. Jsou i částečně dotované, protože se to bere jako zlepšující předplodina. Ale hnůj je hnůj.

Jak se tedy liší dnešní podoba polí u nás v kraji od dob před sto lety?
Dřív tady bylo hodně takzvaných kovozemědělců. Bylo tu pár velkých statků, ale jinak tu byla políčka, která patřila dělníkům z továren, zdejších textilek. Vesměs pěstovali brambory a obilí, aby se uživili. Kukuřici tenkrát nikdo neznal, řepka se nedělala vůbec, nebyl důvod. Mastilo se máslem a sádlem. Na Frýdlantsku se také ze Němců hodně pěstovaly jahody. Tam už je teplo, to je žitavská nížina. Dnes je Frýdlantsko hodně zatravněné, je to škoda, určitě by tam šlo polařit mnohem víc, půda je tam dobrá. Obecně se dá říci, že dřív tu bylo rozhodně víc obilí než dnes. To bylo tak sedmdesát, osmdesát procent. Dnes máme obilí tak na padesáti procentech. Ale pořád to stačí.

Obilí tedy není potřeba dovážet, jsme v tomto soběstační?
Určitě, dřív se dokonce i vyváželo ven. Vlastně všechny běžné plodiny bychom si mohli pěstovat sami a stačilo by to. Samozřejmě, banány nebo ananas tady nevypěstujeme, ale jinak běžné plodiny bychom v dostatečném množství mohli. Problém je, že obchodní řetězce koukají jen na to, kde nakoupí nejlevněji. A když Polsko nabídne brambory o korunu levnější, tak je vezmou od nich nebo i ze vzdálenějších zemí.

Před časem jsem narazila v obchodě na brambory dovezené z Afriky. Co říkáte dovozu plodin, které si umíme sami vypěstovat?
Je to postavené na hlavu. Ale je to o těch cenách. Problém je, že vám nikdo neřekne dopředu, za kolik se bude vykupovat. Kdyby zemědělec věděl předem, že za brambory dostanete sedm korun za kilo, tak si to spočítá a do brambor půjde. Ale aby je nasázel a pak mu někdo řekne, dám ti korunu padesát a on to vyrobí za pět korun, tak takhle to nejde. Teď se třeba pořád řeší řepka. Pěstovat ji není žádná slast, jak si veřejnost myslí. Ale výkupní cena je aktuálně devět tisíc korun za tunu. Dokud neklesne pod osm tisíc, tak to pořád bude plodina, která se vyplatí. I když letos kvůli suchu bude výdělek asi jen tak tak, výnosy nebudou tak veliké. Běžně máte z hektaru řepky čtyři, čtyři a půl tuny, letos to vypadá leckde na dvě a půl tuny.

Zmínil jste, že pěstovat řepku je náročné. V čem?
Je náročná na vstupy. Musíte tam hlídat škůdce, kterých je v době květu opravdu hodně. To znamená pořád ji něčím stříkat. Jinak brouci kvítka vyžerou a máte po úrodě. Plus je to plodina, která je velmi citlivá, náchylná na dotek. Když v době sklizně přijdou bouřky a kroupy, tak je konec, úplně to tu řepku vymlátí. To můžete mít nádherné pole řepky, ale kroupy vás během pár minut o všechno připraví. Takže dokud není řepka ve stodole, tak se nedá říct, že je vyhráno. Ale ta zajímavá výkupní cena pořád nutí zemědělce ji pěstovat. Teď Brusel odsouhlasil, že dalších deset let se biopaliva mohou vyrábět. Ta jistota je pro zemědělce důležitá.

Když jsme u cen, jak to vypadá s máslem?
Zase začíná zdražovat a já nevím proč. Od ledna totiž klesla nákupní cena mléka o deset procent. Takže zdražování nemá absolutně žádnou logiku. Pak se nedivme, že zemědělci hledají věci, které se jim vyplatí. S tím také souvisí nedostatek pracovních sil v zemědělství. Když dostáváte méně peněz, nemáte lidi z čeho zaplatit. A kdo v zemědělství bude za chvíli dělat? Nikdo. Pořád slyšíme, jak tahle a tahle firma přidala na platech, ale vy jako zemědělec platíte čím dál méně, protože prostě nemáte z čeho. Ten, kdo dělá na maso, tak tam to ještě jde, ale když děláte mléko, je to dost pracné. Dojení, krmení, zootechnika, to je otázka personálního obsazení. I proto se tu dělá víc masa, lidi v zemědělství prostě chybí.

Jak vnímáte stále častější zábory zemědělské půdy pro zástavbu?
To je obrovská tragédie. Divím se, že už někdo neřekne konečně stop. Protože stát se může cokoliv a jednoho dne nám soběstačnost stačit nebude, protože nebude na čem pěstovat. Mrzí mě, že se nevyužívají brownfieldy, kterých je tu spousta. Ať to klidně dostanou investoři za korunu, jen aby se využila už zastavěná plocha a ne orná půda. Jenže všichni chtějí stavět na zelené louce, nejlépe hned u silnice, aby to byla plocha rovná, žádný svah. Zemědělci jsou pak vytlačováni do strání a to pak hudruje Evropská unie, že se tam hospodařit nemá. Jak to tedy máte udělat? Z nížin vás vyženou do kopců, ale na kopcích nesmíte hospodařit, protože dochází ke splavování půdy.

Neprojevuje se už sucho posledních let na kvalitě půdy?
Ono to není jen suchem, ale i tou chybějící organickou hmotou. Teď se naštěstí začínáme znovu vracet ke klasické orbě. Jeden čas se s ní přestalo kvůli minimalizaci nákladů. Teď se přichází na to, že když se přehrnuje jen dvanácticentimetrová vrstva, tak pod ní je úplně utužená půda. Průsak je tam pak hrozně špatný. Takže se konečně začínáme vracet k tomu, že je dobré používat velké podrýváky, které mají aspoň třicet, čtyřicet centimetrů. Pak je ta půda provzdušněná a má lepší jímavost vody.

O Liberci se dřív říkalo, že je nočníkem Evropy, teď už to ale neplatí. Máte nějaké prognózy jak vývoj počasí ovlivní zemědělství?
To jde těžko odhadnout. Ale už se vytipovávají odrůdy například v pšenicích, které víc snášejí přísušek. Na Litoměřicku se teď dělají pokusy s devatenácti odrůdami pšenice. U pěti z nich je vidět, že vypadají už od pohledu dobře. To znamená, že jsou lépe připraveny snášet stres způsobený výkyvy počasí. Zatímco jiné mají krátké klásky a je vidět, že průběh počasí jim nesvědčí. Takže se bude muset jít i touto cestou, hledat odolnější odrůdy. Před lety zkoušel Výzkumný ústav v Kroměříži osinaté a neosinaté pšenice. Tenkrát se říkalo, že osinaté odrůdy jsou špatné, protože osinka bere klásku dvě až tři procenta energie, takže pak je klas menší. Dnes se osinatá pšenice preferuje, protože na osince se sráží rosa a klásek má alespoň nějakou vláhu. Tady na Liberecku a Českolipsku se jde do osinatých odrůd i kvůli přemnožené zvěři. Ta do osin nejde, pokud se může napást jinde. Je prokázané, že zvěř poli s osinami jen projde. Ono to navíc i šustí, když to dozrává, tak to tu zvěř i zvukově odpuzuje. Zatímco hladkou pšenici sežere.

Dostávají zemědělci náhrady za velká sucha?
Za loňský rok stále nic nepřišlo. Někdo už rozhodnutí obdržel, ale ne všichni. Ale přišel jen papír, peníze ne. A to tu máme nové sucho. Vážně nevím, kdy se to letošní bude řešit. Doufám, že nový ministr zemědělství nebude jen takový všeználek a že s tím pohne. Nechápu, že když se dnes dělá všechno elektronicky, tak místo, aby se proces urychlil, je pomalejší než dřív.

Často se říká, že dotace pokřivují trh. Platí to i v zemědělství?
Tady se dávají hlavně dotace na plochu, což je dobře. Problém je, že začíná být ohromný boom kolem zemědělské půdy. Pokud nemá zemědělec vlastní půdu a má ji pronajatou, tak dotace, které činí kolem pěti a půl tisíce na hektar, jen překlopí za pronájem. A to je špatně. Tady na Liberecku to zatím takový problém není, ale třeba ve Středočeském kraji už ano. Dotace sloužily dřív hlavně jako dorovnání za špatné roky. Jenže tenkrát byly pronájmy kolem pětistovky. Dnes je to kolem dvou tisíc a někde i víc. Takže tomu zemědělci pak moc nezbude. A dokud dotace bere celá Evropská unie, tak je musíme dostávat také. Já bych je klidně zrušil, ale to by je pak nesměl mít nikdo. A také by se musela stanovit rozumná nákupní cena. Aby se brambory nevykupovaly za tři koruny, ale za deset. Mléko za patnáct nebo dvacet korun a pak dotace nemusíme mít. Ale aby se řeklo, že v Čechách dotace nebudou a všude jinde ano, tak to můžeme zabalit úplně.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů jednotlivých obcí v Libereckém kraji dle okresů:

Volby do Senátu

V Libereckém kraji si volí zástupce do Senátu obvod Jablonec nad Nisou. Kandidují: Jaroslav Zeman, Jindřich Berounský, Josef Chuchlík, Šárka Kalvová, Michal Švarc, Michaela Tejmlová a Pavel Žur. Případné druhé kolo voleb se koná 12. a 13. října.



Nejčtenější

Čtyři koruny i krmítko pro kapry. Poloprázdná přehrada vábí hledače pokladů

Základní pomůcky pro hledače: oblečení, u něhož nevadí, zašpiní-li se, polní...

Kvůli suchému létu je v liberecké přehradě rekordně málo vody. Nově vzniklé pláže okupují hledači s detektory kovů....

Přehrady připomínají poušť, škeble uvázlé na suchu hrázní vracejí do vody

Tam, kde ještě nedávno bývala voda, je dnes jen poušť. Jak na liberecké, tak i...

Extrémní sucho pokračuje, v liberecké přehradě Harcov a jabloneckém Mšeně chybí do plného stavu tři a půl metru vody,...



Liberec vyhlíží Spidermana, natáčení velkofilmu uzavře celé náměstí

Náměstí je již obehnané plotem a do jeho středu se lidé nedostanou. Rekvizity...

Už několik dní dominuje libereckému náměstí Dr. E. Beneše ruské kolo. Spolu s dalšími kulisami je postavili filmaři,...

Pavoučí muž znectil památník obětem z 21. srpna 1968, filmaři se omluvili

Filmaři udělal z památníku obětem okupace skládku.

Továrnímu dvoru s poskládaným materiálem se několik dní podobal Památník obětem okupace na náměstí E. Beneše v Liberci....

Vrtulník tahá na Sněžku kameny na opravu cesty, turisté musí oklikou

Vrtulník dopravuje na Sněžku materiál na opravu turistického chodníku z Růžové...

Vrtulník v Krkonoších skládá metráky žuly na chodník mezi Růžovou horou a Sněžkou. Kvůli křížení s leteckým koridorem...

Další z rubriky

Hledání hub je po suchém létě loterií. Pokud rostou, tak jen u potoků

Snímek z tříhodinové takřka marné výpravy do lesů na Tanvaldsku.

Úmorné sucho odrazuje houbaře od chození do lesa. Kdo to zkusí, často se vrací s prázdnou. Takřka jedinou šancí najít...

Semily koupí Riegrovu stezku. Chtějí pokácet nebezpečné stromy

Riegrovu stezku otevřeli v roce 1909. Takto vypadá v současnosti.

Semily chtějí koupit Riegrovu stezku. Město ji chce získat do majetku u příležitosti 200 let od narození semilského...

Terminál Fügnerova se topí v nedopalcích, pomoci můžou speciální vysavače

Fügnerova ulice je zamořena nedopalky.

Vajglová. Špačková. Nedopalková. Všechna tato jména by se hodila víc pro ulici, jež je v Liberci hlavním dopravním...

Najdete na iDNES.cz