Sto sedm metrů dlouhý červený tobogán je jednou z vyhledávaných atrakcí plaveckého bazénu v Liberci. Teď ale hrozí, že po novém roce už se po něm návštěvníci bazénu nesklouznou. Pětadvacet let starému tobogánu totiž končí povolení k provozu.
„Vůbec netušíme, zda na tobogán seženeme revizi, jestli projde zákonnou prověrkou, nebo bude od ledna zavřený. Stejně tak jsou v ohrožení i další technologie a vybavení. Většina zařízení v bazénu je z roku 1984, žádné velké investice do oprav tam neproběhly. Ten stav je opravdu tristní,“ řekl náměstek primátora Ivan Langr (SLK).
Už teď je z technických důvodů mimo provoz další adrenalinová atrakce, kterou je divoká řeka ve venkovní části bazénu. Koncem roku pak končí revize u výtahů, tlakových nádob, elektrických obvodů, v posilovně nefunguje zvuková technika, zprovoznit potřebuje kamerový systém u tobogánů. Plavecký stadion už je téměř dožilý, což může výrazně zkomplikovat jeho provoz.
To je ostatně jeden z hlavních důvodů, proč už bazén nechce dál provozovat Ještědská sportovní. Rekonstrukce bazénu se totiž kvůli finanční náročnosti stále oddaluje.
Ještědská sportovní dala výpověď z nájmu už letos na jaře, po dohodě s městem zůstane ještě do konce letošního roku. Pak si sportoviště převezme Liberec a jeho nově založená společnost Bazén Liberec s.r.o.
„Jdeme provozovat průšvih, ale chceme bazén udržet v chodu do nezbytné rekonstrukce. Byla by chyba ho teď zavřít, i když ekonomicky by to dávalo smysl. Návštěvnost kvůli covidu a různým opatřením stále klesá, výnosy jsou nulové. Ale chceme dát přednost veřejnému zájmu nad ekonomickým. Chceme udržet plavání pro školy, veřejnost, sportovní kluby dokud to půjde,“ sdělil Langr.
Opozici vadí noví jednatelé
Do čela nové společnosti jmenovalo město dva jednatele. Petra Kořínka, který je zároveň předsedou největšího plaveckého oddílu SPK Slavia Liberec, a Roberta Korselta, koaličního zastupitele za TOP 09. Opozice ale považuje jmenování Korselta za střet zájmů a politickou trafiku. Střet zájmů vidí i u Kořínka.
„Nejdřív tu bylo výběrové řízení na sportovního manažera, které se zrušilo. Pak se nedělo nic a výsledkem jsou dvě jednatelská místa v bazénu, bez výběrového řízení. Jedno pro koalici, aniž by byla doložena odbornost, a druhé pro největšího zákazníka bazénu. Zástupce plaveckého klubu, který má rozhodovat o ekonomice, je ve střetu zájmů. Plavci budou tlačit, aby platili co nejméně, ale jednatel obchodní společnosti se má snažit o vytváření zisku,“ tvrdí zastupitel Josef Šedlbauer (ZpL).
Vedení města ale takové argumenty odmítá. „Já naopak vítám, že tam je zástupce plaveckého klubu, dobře zná to prostředí. O zisku se nebavme, ten tam za současných podmínek nebude. Nevíme, zda zase vláda nenařídí bazény zavřít. A v případě pana Korselta žádný střet zájmů také necítím. Nedělejme z toho amorálnost, že někomu někdo něco přihrává. Pan Korselt má do toho chuť a je v týmu kolem bazénu už od července, takže nějaké zkušenosti už tam nabral,“ obhajoval Langr jmenování obou jednatelů na zastupitelstvu.
Podle samotného Korselta navíc není na pozici jednatele v libereckém bazénu co závidět. „Přebíráme společnost na zelené louce, nevíme, jak dlouho bude bazén fungovat. Nemáme zaměstnance, přebíráme je teď od Ještědské sportovní, věkový průměr je 60 let. Rostou ceny energií, bazén nevydělává a ještě budeme zodpovědní za bezpečnost návštěvníků,“ hájil se před zastupiteli Korselt.
I podle části koalice by se ale mělo k provozu bazénu přistupovat víc s rozmyslem. „Měli bychom mít jasno o finančním stropu, za který už nepůjdeme. Ale odpověď na základní ekonomiku jsme nedostali,“ zmínila zastupitelka ANO Šárka Prachařová. Podle odhadů přijde provoz bazénu ročně na 50 milionů, pokud nebudou žádné velké příjmy.
„Je to riziko, ale chceme ho podstoupit a udržet bazén do doby rekonstrukce. Nechte nás to aspoň zkusit, a když to opravdu nepůjde, pak teprve bazén můžeme zavřít. Ale zatím je pro nás důležitější veřejný zájem,“ hájí postoj města náměstek Langr.
