K tomu jí má pomoci i příspěvek od města plus peníze určené jen na investice. Zatímco dnes jsou nulové, do budoucna se počítá s deseti miliony korun.
„U všech našich organizacích teď stabilizujeme provozní příspěvek, který budeme na příští rok zvyšovat o šest a půl milionu korun, ale důležité je řešit hlavně investiční částku, a ta je zatím pro všechny nulová,“ uvedl Ivan Langr, náměstek libereckého primátora.
Langr: Do zoo jde dlouhodobě málo peněz
Podle něj patří zoo mezi nejprogresivnější organizace Liberce. „Letošní příspěvek od města byl kolem jednatřiceti milionů korun, rozpočet přitom dosáhne kolem 105 milionů. Ten rozdíl musí zahrada sama vydělat nebo sehnat z jiných zdrojů,“ dodal náměstek. Jenže musí mít také co nabídnout, aby neztratila přízeň jak návštěvníků, tak sponzorů.
„Zoo patří k našim organizacím, do nichž jde dlouhodobě málo peněz. Našim úkolem je, aby se to změnilo. Doufám, že na tom s námi bude spolupracovat i kraj,“ doplnil Langr. Cílem tak je každoroční příspěvek na provoz ve výši 38 milionů korun, plus dalších deset milionů na investice.
To uvítá i ředitel zoo David Nejedlo. Letos už přišlo do zahrady přes 380 tisíc lidí, což je o zhruba šedesát tisíc více než v loňském roce. Právě návštěvnost pokrývá v rozpočtu největší část. Zbytek si zoo vydělá díky sponzorům, provozem gastro i upomínkových předmětů či kurzy, které pořádá Divizna.
Ještě před deseti lety byl vyšší i příspěvek od ministerstva životního prostředí. Tehdy si mezi sebe 15 zoologických zahrad rozdělovalo čtyřicet milionů. „Teď dává ministerstvo patnáct milionů na 27 zoo. Letos tak na nás vyšlo sedm set tisíc korun,“ přiblížil ředitel.
Zvířata bude možné pozorovat za deště z přístřešků
V nejbližší době chce zoo investovat hlavně do oprav cest, dovézt do Liberce koně Převalského a vybudovat více přístřešků a pozorovatelen, aby si mohli návštěvníci užívat zvířata i za deště.
Zrekonstruovat chtějí také pavilon levhartů a udělat pro ně dva velké výběhy. Přebudovat potřebuje i pavilon paviánů, který se má zdvojnásobit a průchozí bude také voliéra vodních ptáků v místě, kde jsou dnes rybníčky. Zpracovaný je rovněž projekt na expozici vyder. V plánech je také Africká planina, propojení výběhu kopytníků hned za vchodem. Protáhla by se až dolů, k antilopám koňským.
„Chceme udělat jednu velkou planinu, která bude rozdělená kamennými zídkami, aby šla zvířata v případě nutnosti oddělit. A do budoucna by se měla propojit i s novým pavilonem slonů,“ přiblížil ředitel. Na jeho vybudování ale schází zatím peníze, nicméně ten současný už dávno nevyhovuje, a tak musí projít alespoň rekonstrukcí. Tu chce ředitel zvládnout do roku 2019.
„Je potřeba změnit vnitřní dispozice, sloninec je teď kontaktní, což znamená, že nejsme schopni ošetřit slony, aniž bychom k nim museli chodit. To už dnes nejde. Pokud to nezměníme, tak sem nové slony nedostaneme,“ dodal Nejedlo.
Radní zase doufají, že se jim podaří sehnat evropské dotace na vybudování parkoviště v místě bývalého přírodního amfiteátru v Lidových sadech. „Mohli bychom to pak spojit i s modernizací točky tramvaje. Ale i kdyby na to nebyly dotační peníze, už to nemůžeme dlouho odkládat. Ta situace s parkováním v přilehlých ulicích je neuspokojivá,“ prohlásil Tibor Batthyány, primátor Liberce.
