Kopec, který je děravý jak ementál. Jeskyně lákají takřka půl století

Seriál   6:30aktualizováno  6:30
Bozkovské dolomitové jeskyně svou miliony let vytvářenou krásou lákají lidi do svých chodeb už téměř půl století. První amatérští jeskyňáři je objevili v roce 1947 a později i zdokumentovali.

Odstřel horniny v lomu na Vápenci tenkrát odhalil podivnou puklinu vedoucí do temnoty země. Kdo do díry vstoupil první se už neví, jedním z prvních průzkumníků byl pozdější profesor na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze Ferry Fediuk, tehdy student geologie.

Fotogalerie

V dopise České speleologické společnosti nedávno zavzpomínal, jak prvosestup do jeskyní vypadal: „Když jsem se tenkrát vysoukal vstupním otvorem zpět na povrch, stál na kraji lomu nějaký místní strejda a zahalekal na mě: „Tak co, mladej, jaký to tam je?“ Odpověděl jsem mu: „Pěkný, ale krátký.“ A on na to: „To nic, to je jen začátek. Tenhle kopec je děravej jako ementál,“ vzpomínal Fediuk na svůj průzkum tehdy prvních 35 metrů jeskyní.

A skutečně. Pozdější svědectví lidí, která ovšem musíme brát s rezervou, hovoří například o tom, že v místě dnešních jeskyní se plašili koně a lidé se sem báli chodit. Že by snad místní vesničané o existenci podzemí věděli už předtím? Pokud ano, rozhodně ho nenavštěvovali. V jeskyních se totiž nenašly žádné stopy po lidech.

Krápníková výzdoba má 250 tisíc let

„První dutiny jeskyně vznikly přibližně před 70 miliony let. 250 tisíc let je pak stará jejich krápníková výzdoba. Zcela určitě byly jeskyně po celou dobu uzavřené, nikdy se tu nenašla sebemenší stopa po lidské činnosti,“ upozorňuje provozní technik jeskyní Miroslav Šimek.

Bozkovské jeskyně přitom nemají žádný tajemný původ. Ví se, že vznikaly statisíce let postupným rozpouštěním vápenitého dolomitu slabě kyselou vodou, která vyplňovala podzemní dutiny. Nerozpuštěný křemen pak vytvořil pórovité a bizarní útvary. V pozdějších dobách pak vznikala krápníková výzdoba.

Labyrint chodeb krášlí krápníky a charakteristické křemenné lavice, římsy a lišty. Vystupují ze stěn i stropů ze všech stran a popouštějí uzdu lidské fantazie. Díky objevitelům získaly jména jako Hřebínek, Anděl, Panenka, Tři králové, Přilba či Betlém.

Ale zpět k objevování jeskyní. Díra v zemi u Bozkova kvůli komunistickému převratu v roce 1948 zůstala bez povšimnutí, nikomu nestála za to, aby se jí někdo soustavně věnoval a nebo vynakládal peníze za její prozkoumání, takže až do roku 1954 se nedělo nic. Tehdejší předseda místního národního výboru Josef Kurfiřt byl však také nadšeným speleologem, takže otvor vedoucí do hlubin země jej nenechal spát.

S kopáním pomáhala celá vesnice

Spolu s dalšími jeskyňáři objevili spleť chodeb s krápníkovou výzdobou. Nejprve pronikli závalem do Staré jeskyně, kde objevili vstup do jeskyně Překvapení. Pak už se do objevování zapojili i speleologové z krasové sekce Národního muzea v Praze a brzy se podařilo proniknout do Nové jeskyně s Jezerním dómem. Podzemí bylo objeveno!

Tehdy pomáhal s kopáním doslova celý Bozkov. Josef Kurfiřt na to vzpomínal v kronice: „Bozkováci místo na Akci Z chodili kopat do jeskyní. Okresní tajemník strany z toho byl nesvůj: „A co družstvo, soudruzi, na to nezapomínáte?“ „Ne, ne, dole vždy nabírá kbelík jeden družstevník a jeden soukromě hospodařící zemědělec. A tak už máme 22 nových přihlášek!“

Objevitelská horečka byla tak silná, že v prvních dvou letech po Kurfiřtově průzkumu bylo poznáno 80 procent všech chodeb. Těch je k dnešnímu dni 1100 metrů, avšak návštěvníci se dostanou do asi 450 metrového okruhu. Ke zpřístupnění jeskyní veřejnosti byla ale ještě dlouhá cesta, bylo nutné některé izolované jeskyně propojit, jinde odčerpat hladinu vody, jinde zas zvýšit profil, aby se turisté nemuseli plazit po břiše.

Vybudoval se chodník vedoucí jeskyněmi, systém zábradlí a osvětlení. V roce 1969 sem zavítali první návštěvníci. A chodí jich rok od roku více.

Každý rok sem zavítá přibližně 70 tisíc lidí

„Ročně sem přijde kolem 70 tisíc lidí. Teď v létě je to asi tisícovka denně, po Češích nejvíce Poláci, Němci, Holanďané, Belgičané a Izraelci. Je jich tolik, že abychom všechny uspokojili, musíme pouštět dolů do jeskyní skupiny v desetiminutových intervalech,“ připomíná Miroslav Šimek.

Poznejte podzemí Čech, Moravy a Slezska

Bozkovské jeskyně vábí lidi hned z několika důvodů. Krom toho, že jsou to jediné dolomitové jeskyně v zemi, jsou to jediné přístupné jeskyně na severu Čech. Takže když je v létě horko k padnutí a nebo v zimě málo sněhu na sjezdovkách, lidé automaticky míří do podzemí.

„Lidi sem láká tajemno. V jeskyních už dávno nejsme doma a lidé chtějí znovu zažít ten pocit. A ne vždy je to pocit příjemný. Děláme v Jezerním dómu svatební obřady na přání a svatební hosté se tu leckdy necítí dobře. Je to zkrátka jiný svět,“ líčí Dušan Milka, vedoucí jeskyní. Největší problém jeskyně navštívit pak mají klaustrofobici, tedy lidé se strachem ze stísněných a uzavřených prostor.

 „Takových lidí sem chodí překvapivě dost, denně třeba i několik. Oni znají velké jeskyně v cizině, kde to zvládají, ale netuší, že my jsme proti nim myšími dírami,“ upozorňuje provozní technik jeskyní Miroslav Šimek. 

A popisuje poslední případ turistky, která úzkostí nebyla schopna projít ani první jeskyní z celého labyrintu. „Byla úplně v šoku, bílá, dezorientovaná. Museli jsme jí posadit na gauč, dát ji nějaké pití a vlídně si s ní povídat, než se po dvaceti minutách uklidnila,“ vzpomíná.

Největší problémy mají v jeskyních malí lidé

Další paradox: Největší problémy v jeskyních pak mívají lidé malého vzrůstu. Zatímco dlouháni jsou vycvičeni životem a zvyklí se všude sklánět, menší lidé naučení všude projít tu leckdy doslova narazí. „Občas to končí odřenými hlavami. Lidi jako jsem já si myslí, že při jejich výšce se jim nemůže nic stát a pak koukají,“ směje se Šimek.

Ne všechny takové případy však končívají humorně. V 80. letech točila Československá televize v Bozkovských dolomitových jeskyních seriál Tajomný ostrov. Jeden z herců při akční scéně povyskočil a udeřil se do čela.

„Okamžitě ztratil vědomí. Panovala obava, že si hnul s páteří a že to bude špatné. Nakonec pobyl v nemocnici jen týden, zotavil se a později tu seriál dotočil,“ vzpomíná Dušan Milka, který v jeskyních pracuje 44 let.

K incidentu tehdy došlo v Jezerním dómu, kde se nachází největší podzemní jezero v Čechách. Je dlouhé 24 metrů a široké 16. Jeho průměrná hloubka je 1,5 metru, ovšem v některých prohlubních a dírách dosahuje sloupec vody až 8,5 metru. Jeho krystalicky čistá voda láká lidi, aby do něj házeli mince pro štěstí.

Z vody z jezírka si vaří čaj

Průvodci to nevidí rádi, kyselá voda totiž narušuje nekvalitní obal mincí, ty pak na dně nechávají rezavé skvrny. Ty se odstraňují rejžákem. Fleky nechávají hlavně mince s kovovým jádrem a obalem z mosazu a mědi. „Ale je v podstatě jedno, co tam hodíte za mince, voda si poradí s každou měnou, i tou sebetvrdší,“ směje se Miroslav Šimek.

Voda z jezírka přitom neslouží jen k obdivu, ale průvodci a správci ji pijí. Tedy, ne že by brčky srkali během prohlídek, ale berou si ji do konvice a vaří z ní pravý bozkovský jeskynní čaj.

„Nemá specifickou chuť, podle rozborů je ale kvalitní. Překvapivě není tvrdá, navzdory obsahu vápence. Díky okolním břidlicím je mírně kyselá, což kompenzuje tu tvrdost,“ vysvětluje Šimek.

Bozkovské dolomitové jeskyně

Bozkovské jeskyně

Bozkovské dolomitové jeskyně se nacházejí 1 km severně od obce Bozkov v okrese Semily. Tvoří je nejrozsáhlejší jeskynní systém v severovýchodních Čechách a jako jediný je tvořen vápnitým dolomitem Jeskyně, které jsou geologickou lokalitou národního významu, mají od roku 1999 status národní přírodní památky.

Bozkovské dolomitové jeskyně se nacházejí 1 km severně od obce Bozkov v okrese Semily. Tvoří je nejrozsáhlejší jeskynní systém v severovýchodních Čechách a jako jediný je tvořen vápnitým dolomitem Jeskyně, které jsou geologickou lokalitou národního významu, mají od roku 1999 status národní přírodní památky.

Do Bozkovských dolomitových jeskyní se dá dojet autem buď přes Železný Brod, a nebo ze Semil. Vlaková zastávka zde není, dá se sem dojít procházkou ze zastávky Jesenný. Správci jeskyní doporučují rezervovat si čas prohlídky, na náhodného turistu by se kvůli obrovskému zájmu o prohlídky jeskyní už nemuselo dostat.

Příští rok 23. března si jeskyně připomenou 50. výročí jejich zpřístupnění a správa jeskyní kvůli tomu chce sezvat všechny průvodce, kteří za půlstoletí v jeskyních provázeli lidi. „Nemáme na všechny kontakt. Prosíme je, aby se nám sami ozvali, rádi bychom je pozvali na velkou vzpomínkovou akci,“ uzavírá Dušan Milka.

Nejčtenější

Badatelé objevili štolu, která zřejmě vede k nacistickému testovacímu bunkru

Podzemní kryt a bunkr (Rychnov u Jablonce)

Badatelé, kteří pátrají v Rychnově u Jablonce nad Nisou po podzemním nacistickém testovacím bunkru zbrojní továrny...

Ledař si postěžoval na nízkou mzdu svou i kolegů, ve firmě hned skončil

Osm ledařů se obrátilo se žádostí na zvýšení platů na vedení Sportparku v...

Rolbař libereckého Sportparku, který si za sebe a své kolegy v MF DNES posteskl na podprůměrné platy, u firmy druhý den...

Mozky elektromobilů bude skládat linka z Českolipska, rychleji než lidé

Mechanik firmy Krofian Tomáš Zeman u stroje na výrobu diodových ovladačů...

V dobranovské firmě Krofian vyvinuli 47 metrů dlouhou montážní linku, která bude poloautomaticky skládat proudové...

Umřel tu Cimrman, tornádo zničilo vlak. Blíževedly mají nejkrásnější nádraží

Železniční stanice Blíževedly na Českolipsku (7. listopadu 2018)

Myslíte, že ve 120 letech můžete uspět v soutěži krásy? Nádražíčku v Blíževedlech na Českolipsku se to podařilo....

Výroba v autoprůmyslu se zmenšila, firmy v Libereckém kraji propouštějí

Klimatizační jednotky vyrobené v Densu jsou používány ve vozech značek VW, BMW,...

Několik firem, které vyrábějí komponenty do aut v Libereckém kraji, snížilo výrobu, zastavilo nábor nových pracovníků...

Další z rubriky

Smutná chvilka pro demokracii, řekl o veřejném hlasování exprimátor Jablonce

Milan Kroupa z ANO, nový muž v čele Jablonce nad Nisou.

Je to smutná chvilka pro demokracii v Jablonci, prohlásil emeritní primátor města Petr Beitl z ODS. Bonmotem ve čtvrtek...

Na Ještěd se vrátil jediný původní stolek z kavárny, je součástí výstavy

Stolek po renovaci.

Občas se přihodí, že někdo z hostů či turistů se svěří personálu hotelu Ještěd, že doma ukrývá něco z jeho původního...

Ledař si postěžoval na nízkou mzdu svou i kolegů, ve firmě hned skončil

Osm ledařů se obrátilo se žádostí na zvýšení platů na vedení Sportparku v...

Rolbař libereckého Sportparku, který si za sebe a své kolegy v MF DNES posteskl na podprůměrné platy, u firmy druhý den...

Finanční úřad pro Liberecký kraj
vrchní referent/rada v oddělení kontrolním

Finanční úřad pro Liberecký kraj
Liberecký kraj
nabízený plat: 18 810 - 28 320 Kč

Najdete na iDNES.cz