Ostudná místa Liberce: esence zmaru na náměstí, jáma i rumiště

Seriál   4:06aktualizováno  4:06
Ve stínu honosných nákupních galerií a architektonických skvostů vybudovaných předky v podobě radnice či muzea vláčí Liberec celou řadu ohyzdných vředů. Vybydlené domy, zarostlé parky, poválečnou periferii hned vedle centra nebo mnohahektarová rumiště - pomníky smělých developerských plánů, které vzala voda.

Redakce MF DNES vybrala šest exemplárně odstrašujících příkladů nezájmu o veřejný prostor a nekoncepčního či nulového přístupu k urbanismu. A také ukázek, kdy zástupci města dovolili investorům, aby zprznili podobu Liberce. Pojem dobré místo k životu kvůli tomu bere za své.

1.Okolí Papírového náměstí

Jen pár kroků od dolního centra Liberce se ocitnete v území, které vypadá jako nějaká periferie ponechaná svému osudu aspoň čtyři kilometry za městem. Vy jste přitom v samém srdci Liberce. Papírové náměstí a především přilehlé uličky vrátí zbloudilce někam do hloubi padesátých let.

Pojem zbloudilec je tu namístě. Až na několik barů při hlavní ulici totiž není důvod, proč sem vůbec chodit. Tedy, pokud nestojíte o fotografie do soutěže na téma esence zmaru, nezájmu, deprese, nepořádku a beznaděje. Staré činžáky bez omítky namnoze s vytlučenými okny se tu tyčí osamoceně jako zuby staré domorodé ženy.

Papírové náměstí a další

Mezi křovím vykukují dokonce ruiny bez střechy. Hromady sutě pokrývají travnaté plácky. Nedaleko stojí vypálený dům, opodál maringotka s nápisem čistírna peří, ale zákazníci nikde. Když auta doskáčou po vlnobití dlažby a řidiči si nepřekousnou jazyk, natrefí i tady na parkovací automaty!

Snad jako hra na „gangsta čtvrť“, snad znamení, že se dají v místě sehnat drogy, snad jen jako živý street-art, visí na drátech za tkaničky svázané boty.

A nepřehlédnutelné obří graffiti plačící postavy s nápisem neničte nám centrum pokrývá cihly jednoho z domů. Odkazuje na snahu investorů starou zástavbu zbourat a postavit tu velký bytový komplex. Těžko říct, jestli je to správná cesta. Tiché území, ze kterého stoupají do upravenější části města staré schody nebo křivolaká dlažba, má totiž navzdory všemu negativnímu své kouzlo. Nekompromisní zlatokopectví developerů ho zabije.

Naopak citlivý přístup architektů inspirovaných upřímným zájem lidí o pohodlný život centru ve dvoupatrových domech mezi dvorky, obchůdky nebo kavárnami, by dokázal celé místo vzkřísit k novému životu.

„Celé území nabízí úžasné možnosti vybudovat tam skutečnou čtvrť, kde se budou lidé rádi procházet a budou tam chtít bydlet. Městská část má totiž kouzlo, jen je zanedbaná. Chceme, aby městu začalo na této části záležet,“ uvedl před časem Rudolf Hůlka, předseda občanského sdružení Zbytek. Sdružuje liberecké architekty, ale i lidi, kterým není lhostejný osud této zdevastované čtvrti.

„Veškeré pozemky v této lokalitě jsou v nově pořizovaném územním plánu Liberce zařazeny do ploch smíšených centrálních, označovaných jako „C“. To je kategorie určená pro bytovou a komerční výstavbu v centru,“ uvedl liberecký primátor Tibor Batthyány.

Doufá, že i zmíněný plán na stavbu kontroverzního bytového domu na Papírovém náměstí odstartuje novou éru území. „Rozhodně si to zaslouží. Součástí plánované výstavby bude rovněž rekonstrukce přilehlých komunikací,“ řekl primátor.

2.Rumiště po Textilaně

Na začátku byl smělý plán na stavbu prvního obchodně zábavního centra v Liberci za 1,2 miliardy. Architekti na něm začali pracovat už v roce 2005. Krátce poté, co padla k zemi věhlasná továrna Textilana. Plán ale zkrachoval.

Stejně tak se nepodařilo dotáhnout záměr na stavbu obytných domů. Neprošel ani plán na stavbu nové liberecké nemocnice. O třináct let později tak zůstává jen deset minut pěší chůze od dolního centra Liberce jen zpustlá pláň.

Možná i Liberečanům, kteří kolem jezdí v tramvaji, přestala vadit. Rozlehlé rumiště zakryly stromy a keře, které si místo mezi rozbitými betonovými bloky a cihlami vybraly za svůj domov. Přitom je to neradostný pohled.

Rumiště po Textilaně.

Rumiště po Textilaně.

Zpustlým devítihektarovým pozemkem se neutěšeně proplétá jako tlustá anakonda všudypřítomný liberecký parovod. Opodál stojí železobetonové monstrum bez oken. Na pohled děsí a přitahuje jen bezdomovce, vyznavače urbexu nebo alternativní umělce. Je to budova někdejší tkalcovny, pozdějšího Blaupunktu, kde za války běžela výroba rádií do válečných letadel.

Skelet se při demolici Textilany nezboural. Na případného neopatrného zvědavce číhají na rumišti i skrytá nebezpečí. Třeba odkryté podzemní betonové koryto Harcovského potoka, který pod někdejší Textilanou protéká.

Skupina holandských investorů se chce pozemku zbavit a prodává jej. „Jednání teď probíhají. Kdy přesně se to podaří, se nedá říct. K prodeji dojde pravděpodobně někdy během tohoto roku nebo začátkem toho příštího,“ nastínil David Nitra, který působí jako prostředník při jednání s holandskými investory. Blaupunkt bude součástí prodeje.

„Nemusí se bourat, je staticky v pořádku. Dá se zrekonstruovat. Jednalo se i o tom, jak by se budova dala využít,“ uvedl Nitra.

Posteskl si jen, že návrh územního plánu v místě příliš omezuje případné budoucí majitele pozemku. Například diktuje, kde mají být zelené pásy.„Mám obavu, že než se tu něco postaví, už tu nebudu,“ glosoval vyhlídky území postarší chodec.

3.Liberecká tiskárna

Bývala to jedna z největších tiskařských továren Rakouska-Uherska. Z tiskárny vybavené nejmodernější technikou odcházel ke čtenářům například význačný deník Reichenberger Zeitung.

Později to byla součást národního podniku Severografia. Dnes jde už jen o opuštěný a každým rokem víc a víc chátrající komplex v samém centru Liberce.

Pohled na domy z ulice 8. března nebo ulice Boženy Němcové působí skličujícím dojmem. Přilehlé domky z ulice 8. března jsou vybydlené, na vývěsním štítu s nápisem akvaristika je znát, že se tu rybičky prodávaly před hodně dávným časem.

Liberecká tiskárna.

Liberecká tiskárna.

Z domků padá omítka, fasáda nebo zrezivělé ploty slouží jako podklad pro klikyháky sprejerů. Ze střechy samotné tiskárny rostou dokonce stromky. Komplex slouží jako útočiště bezdomovců, v prosinci dokonce kvůli nim hořelo.

„Bezdomovce nestačíme vyhánět. Lidí, co se tam zdržují, jsou mraky,“ posteskl si nynější majitel Josef Semrád.

Tiskárna několikrát změnila majitele. Ten současný před třemi lety hovořil o tom, že pro zdevastovaný industriální komplex hledá investory a nové využití. Mluvil o postupné opravě industriální i bytové části. Odhady mluvily až o 400 milionech korun.

„Bydlení se nabízí v přilehlých vilách, ve věžích by zase mohly být loftové byty. To vše by mohly doplnit služby, restaurace, kavárny nebo obchody. Územní plán ale umožňuje třeba i drobnou výrobu,“ nastínil tehdy Josef Semrád. Od původního plánu ale prý dnes neustoupil.

„Projekt není mrtvý, snažíme se ho dotáhnout, ale je to velmi administrativně náročné. Pořád vyřizujeme stavební povolení na první etapu. Už jsme snad před závěrem. Dosáhli jsme kompromisu s památkáři a pořád se držíme varianty, že komplex budeme postupně obnovovat,“ potvrdil Josef Semrád. „Na první etapu máme i příslib financí,“ dodal Semrád.

4.Jáma Perštýn

Ještě před čtyřmi desítkami let byl kopec na Perštýně posetý domky. Do doby, než se tam začala chystat výstavba sídliště. Domy šly k zemi, z výstavby ale kvůli radonu sešlo. Zůstal jen holý kopec, ale s krásným výhledem na město.

Modeloval Perštýn do doby, než v novém tisíciletí vstoupil do hry majitel stavební firmy Integra. Získal pozemky a v roce 2007 je prodal firmě ECE. Ta chtěla v místě postavit další rozlehlou nákupní galerii.

Jáma na Perštýně.

Jáma na Perštýně.

Kvůli ní se začala hloubit obrovská jáma. Většina kopce se kvůli připravované stavbě odtěžila. Mezitím ale z ambiciózního plánu stavby nákupního centra sešlo. O Perštýně se pak mluvilo dokonce až v Londýně. To když ECE zažalovala Českou republiku kvůli zmařené investici. Tvrdila, že jí Liberec brzdil vydání stavebního povolení. Mezinárodní arbitráž o 1,8 miliardy korun nakonec firma prohrála. Liberci ale zůstala ohavná jáma bez jakéhokoliv využití v těsné blízkosti dolního centra.

Krajské město hyzdí díra už deset let. Na rozdíl od obyvatel Liberce ji už přijala příroda. Opuštěné staveniště obrůstají stromy, uprostřed se objevilo jezero. Jedinou výhodou místa dnes je, že nabízí nová místa k odstavení auta na improvizovaném parkovišti.

Všechny díly seriálu Ostudná místa

Naděje, že se jámy Liberec zbaví, je ale dnes velmi hmatatelná. V místě se připravuje stavba nové čtvrti s byty, kancelářemi, domovem důchodců a velkým parkem. Počítá se i s datovým centrem. Liberečtí zastupitelé kývli na změnu územního plánu, která přípravu stavby společnosti Liberecké inovační centrum odstartovala.

„Územní studie je projednaná a schválená. Teď pracujeme na dokumentaci pro územní rozhodnutí,“ řekl manažer společnosti Liberecké inovační centrum Jiří Šolc. „Je to velký projekt a to území je nesmírně složité. Jsem ale optimista a věřím, že bychom stavební povolení mohli dostat už příští rok,“ doufá Šolc.

5.„Strašidelný“ les u přehrady

Za zeleň se v Liberci schová kdeco. Třeba i přerostlé stromy a keře, které zakrývají domy a stíní. Lidé, kteří míří od polikliniky Klášter nebo Liebiegovy vily směrem k přehradě procházejí typickým příkladem neudržované změti křovisek a stromů. Nebo spíš temným strašidelným lesem, vybízejícím leda tak k loupežným přepadením.

Neudržované cesty s popraskaným asfaltem a vydrolené schody už jen vzpomínají na svoji někdejší procházkovou slávu. Atmosféru zmaru dokreslují uschlé a poházené větve, obnažené kořeny stromů, hromady stavební suti nasypané hned vedle cesty, rozbitá pouliční lampa s „vykuchanými“ a otevřenými elektrickými vnitřnostmi.

„Strašidelný“ les u přehrady.

„Strašidelný“ les u přehrady.

Ohavnost místa rámují polorozbořené a posprejované betonové stavby, nouzové východy z bunkru pod Liebiegovou vilou i zhroucená zeď. To všechno smutně sleduje socha zkormouceného světce. Místo, které by po vyčištění a osazení lampami, lavičkami i odpadkovými koši mohlo lákat k odpočinku, dělá městu jen ostudu. „Večer bych tudy nešla,“ říká maminka, která rychle míří s kočárkem k bezpečnější přehradě.

Možná má ale zarostlý kout přeci jen naději na lepší budoucnost. „Koncem loňského roku jsme tento pozemek se souhlasem zastupitelů koupili. Odbor správy veřejného majetku teď zpracovává projektovou dokumentaci na celkovou proměnu tohoto prostoru,“ uvedl liberecký primátor Tibor Batthyány. „Nutnou podmínkou je zbudování přístupové komunikace k Mateřské škole Klášterní. A dále vznikne pěší cesta k přehradě a celkově projde okolí revitalizací,“ slíbil primátor.

6.Nádraží Horní Růžodol

Na nádraží v Horním Růžodole se zastavil čas. Snad i proto si nádražní budovu nedávno vybrali jako kulisy filmaři pro snímek Tenkrát v ráji. Byť cihlovou budovu pokryly hákové kříže, alespoň načas prokoukla a ožila. Paradoxně měla imitovat nádraží v Turnově, protože to je na válečný film příliš opravené. To Horní Růžodol na trati do České Lípy je jiná káva.

Nádraží Horní Růžodol.

Nádraží Horní Růžodol.

Zatlučená a vytlučená okna, tráva obrůstající cihlové zdivo. Zavřená čekárna i pokladna. A to už léta. Letmý pohled oknem nenabízí nic vábného. Z vybledlého plakátu se usmívají lidé pro dnes už antireklamu na České dráhy. Nádraží je navíc silně napadeno dřevomorkou. Budova je kromě dopravního pracoviště uzavřena.

Správa železniční dopravní cesty ale překvapivě počítá s opravou. Předpokládá, že začne už letos.

„Projekt předpokládá provedení objemových změn budovy, opravu služebních prostor, zřízení prostoru pro cestující, provedení zpevněných ploch při zachování pohledového stylu budovy z režného zdiva,“ uvedl za Správu železniční dopravní cesty Marek Illiaš.

Které z ostudných míst Liberce podle vás nejvíc potřebuje nápravu?

celkem hlasů: 1431

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 1. července 2018. Anketa je uzavřena.

Okolí Papírového náměstí 949
Jáma Perštýn 160
Rumiště po Textilaně 134
Liberecká tiskárna 84
Nádraží Horní Růžodol 58
„Strašidelný“ les u přehrady 46
Autor:

Nejčtenější

Badatelé objevili štolu, která zřejmě vede k nacistickému testovacímu bunkru

Podzemní kryt a bunkr (Rychnov u Jablonce)

Badatelé, kteří pátrají v Rychnově u Jablonce nad Nisou po podzemním nacistickém testovacím bunkru zbrojní továrny...

Ledař si postěžoval na nízkou mzdu svou i kolegů, ve firmě hned skončil

Osm ledařů se obrátilo se žádostí na zvýšení platů na vedení Sportparku v...

Rolbař libereckého Sportparku, který si za sebe a své kolegy v MF DNES posteskl na podprůměrné platy, u firmy druhý den...

Mozky elektromobilů bude skládat linka z Českolipska, rychleji než lidé

Mechanik firmy Krofian Tomáš Zeman u stroje na výrobu diodových ovladačů...

V dobranovské firmě Krofian vyvinuli 47 metrů dlouhou montážní linku, která bude poloautomaticky skládat proudové...

Umřel tu Cimrman, tornádo zničilo vlak. Blíževedly mají nejkrásnější nádraží

Železniční stanice Blíževedly na Českolipsku (7. listopadu 2018)

Myslíte, že ve 120 letech můžete uspět v soutěži krásy? Nádražíčku v Blíževedlech na Českolipsku se to podařilo....

Výroba v autoprůmyslu se zmenšila, firmy v Libereckém kraji propouštějí

Klimatizační jednotky vyrobené v Densu jsou používány ve vozech značek VW, BMW,...

Několik firem, které vyrábějí komponenty do aut v Libereckém kraji, snížilo výrobu, zastavilo nábor nových pracovníků...

Další z rubriky

Na Ještěd se vrátil jediný původní stolek z kavárny, je součástí výstavy

Stolek po renovaci.

Občas se přihodí, že někdo z hostů či turistů se svěří personálu hotelu Ještěd, že doma ukrývá něco z jeho původního...

Je to příběh o mužích, jejichž rájem je sauna, říká o nové knize Rudiš

Spisovatel Jaroslav Rudiš (2017)

Spisovatel Jaroslav Rudiš, rodák z Turnova, představil v Liberci svoji novou knihu. V rozhovoru pro MF DNES se...

Smutná chvilka pro demokracii, řekl o veřejném hlasování exprimátor Jablonce

Milan Kroupa z ANO, nový muž v čele Jablonce nad Nisou.

Je to smutná chvilka pro demokracii v Jablonci, prohlásil emeritní primátor města Petr Beitl z ODS. Bonmotem ve čtvrtek...

Najdete na iDNES.cz